RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 15 jazycích
Nové jazyky:  CS - HU - PL - RO

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Kodex pravidel pro doplňkovost a dělbu práce v rozvojové politice

Komise ve snaze zlepšit výkonnost politiky spolupráce Evropské unie (EU) navrhuje dobrovolný kodex pravidel pro lepší rozdělení úkolů mezi dárci z EU v rozvojových zemích. Kodex spočívá na jedenácti zásadách, jejichž cílem je snížit administrativní zátěž, využívat finanční prostředky tam, kde jsou potřeba, spojit pomoc a rozdělovat úkoly, aby byla poskytována významnější, účinnější a rychlejší pomoc.

AKT

Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 28. února 2007 nazvané „Kodex pravidel EU, pokud jde o dělbu práce v oblasti rozvojové politiky“ (KOM(2007) 72 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku)

PŘEHLED

Toto sdělení navrhuje kodex pravidel, jehož cílem je posílit doplňkovost a dělbu práce mezi dárci z EU (Unie a členské státy) v rozvojových zemích. Kodex pravidel přijala dne 15. května 2007 Rada ve složení pro obecné záležitosti a zahraniční politiku a zástupci vlád členských států shromáždění v Radě. Při té příležitosti Rada pozměnila některé body návrhu Komise, zejména přidala jedenáctou zásadu k deseti navrhovaným.

Často se stává, že mnoho dárců se soustředí na tytéž země a tatáž odvětví. V důsledku toho se přijímající země musí obtížně vyrovnávat s nadbytečnými administrativními náklady, vysokými transakčními náklady, roztříštěním politického dialogu, snížením transparentnosti a zvýšeným rizikem korupce. Některé země dárci pomoci naopak téměř zanedbávají.

Kodex pravidel stanovuje operativní zásady doplňkovosti v oblasti rozvojové spolupráce. Mezinárodně uznávaná definice doplňkovosti sice neexistuje, ale Komise ji definuje jako optimální dělbu práce mezi různé subjekty s cílem dosáhnout optimálního využití lidských a finančních zdrojů. To znamená, že každý subjekt zaměří svou spolupráci na oblasti, kde může přinést největší přidanou hodnotu s ohledem na činnost ostatních.

Kodex se zakládá na osvědčených postupech získaných v této oblasti a byl vypracován ve spolupráci s odborníky z členských států. Spočívá na zásadách obsažených v Pařížské deklaraci o účinnosti rozvojové pomoci (vlastnictví, soulad, harmonizace, řízení prostřednictvím výsledků a vzájemná odpovědnost (DE ) (EN ) (ES ) (FR )) a na dalších cílech a hodnotách zdůrazněných v Evropském konsenzu.

Kodex navrhuje všeobecné pokyny, které stanoví zásady doplňkovosti v rozvojové pomoci. Kodex tvoří zejména jedenáct hlavních zásad:

  • zaměření činností na omezený počet národních odvětví (ústředních odvětví). Dárci z EU omezí své aktivity v partnerských zemích na dvě ústřední oblasti na základě svých komparativních výhod ve shodě s vládou partnerské země a s ostatními dárci. Kromě dvou ústředních odvětví mohou dárci poskytnout rozpočtovou podporu a financovat programy týkající se občanské společnosti, výzkumu a vzdělávání;
  • přesměrování ostatních činností v rámci země (v jiných než ústředních odvětvích). Pokud jde o oblasti pomoci, které nejsou v ústředních odvětvích, dárci buď zůstanou zapojeni prostřednictvím delegované spolupráce/partnerství *, přesměrují pomoc do všeobecné rozpočtové podpory nebo pomoc v těchto oblastech zodpovědným způsobem ukončí;
  • v každém prioritním odvětví podporovat vytvoření dohody hlavních dárců, odpovědných za koordinaci všech dárců v odvětví, aby se snížily transakční náklady;
  • podpora vytváření dohod o delegované spolupráci/partnerství, jež dávají dárci pravomoc jednat jménem ostatních dárců, pokud jde o správu finančních prostředků a dialog s partnerskou vládou o zamýšlené politice v dotčeném odvětví;
  • zajištění odpovídající účasti ve strategických odvětvích. Alespoň jeden dárce z EU by měl být aktivně zapojen do každého strategického odvětví, které se považuje za významné při snižování chudoby. Nadto by v každém odvětví mělo být maximálně tři až pět aktivních dárců;
  • opakování postupů dělby práce na regionální úrovni použitím zásad dělby práce v rámci země také při vlastní práci s partnerskými regionálními institucemi;
  • stanovení omezeného počtu prioritních zemí pro každého dárce prostřednictvím dialogu v EU;
  • přidělování adekvátní pomoci zemím ze strany dárců zanedbávaným, což jsou často nestabilní státy, jejichž stabilizace by měla pozitivní dopad na celý region;
  • analýza a rozšíření celosvětových oblastí silných stránek: dárci z EU prohloubí sebehodnocení komparativních výhod, aby se mohli více specializovat;
  • sledování pokroku v dalších aspektech doplňkovosti, jako je vertikální doplňkovost * a doplňkovost mezi formami a nástroji;
  • posílení reforem systému pomoci: změny, které kodex navrhuje, vyžadují strukturální reformy a reformy v oblasti lidských zdrojů.

Komise se domnívá, že díky tomuto kodexu bude hrát Unie vůdčí roli v oblasti doplňkovosti a dělby práce v rámci mezinárodního procesu harmonizace a souladu (Pařížská deklarace).

Úspěšné provádění kodexu bude záviset na úloze delegací a zastoupení Komise v členských státech. Provádění kodexu by mělo být každoročně monitorováno na základě namátkových kontrol dotčených zemí, revidovaného atlasu dárců EU a na základě přípravy rozvojové zprávy EU.

Kodex pravidel je dynamický dokument, který bude posuzován a hodnocen průběžně tak, jak budou během jeho provádění a monitorování pokroku k dispozici informace.

Kontext

Podpora dělby práce v rozvojové politice EU není novým tématem. V letech 1995 a 1999 Rada přijala usnesení o doplňkovosti mezi politikou rozvojové spolupráce Společenství a politikami členských států. Následné prohlášení z listopadu 2000 o rozvojové politice (DA) (DE) (EL) (EN) (ES) (FR) (IT) (NL) (PT) (FI) (SV) bylo prvním pokusem o dosažení operativní doplňkovosti mezi Komisí a členskými státy prostřednictvím vymezení oblastí, ve kterých představuje pomoc Společenství uznanou přidanou hodnotu. Tento přístup však vyvolal politické a operativní obtíže. V roce 2004 EU rozhodla o vytvoření operativní strategie směrem k doplňkovosti, jejímž výsledkem je toto sdělení. Tento závazek se následně stal nedílnou součástí Evropského konsenzu o rozvoji a akčního plánu EU pro účinnost pomoci.

Klíčové pojmy aktu
  • Doplňkovost v rámci země: zajistit vyvážené financování všech odvětví bez ohledu na jejich politickou atraktivitu.
  • Doplňkovost mezi zeměmi: zajistit, aby EU působila na celém světě pravidelně ve všech rozvojových zemích a vyvažovala současnou nerovnováhu způsobenou tím, že příliš velké množství dárců se soustředí na některé, často úspěšné země a jiné, často zranitelnější země, ponechá stranou.
  • Delegovaná spolupráce: praktické uspořádání v případě, kdy jeden dárce („hlavní“ dárce) jedná s orgánem jménem jednoho nebo více dárců („delegující“ dárci nebo „tiší partneři“). Mezi „hlavními“ dárci a „delegujícími“ dárci musí být definovány praktické způsoby provádění.
  • Vertikální doplňkovost: zajistit synergie mezi podobnými činnostmi, které probíhají simultánně ve více odvětvích na národní, regionální a mezinárodní úrovni.
Poslední aktualizace: 27.10.2011
Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky