EUROPA

PŘEHLED

Evropská unie (EU) se snaží přispívat k rychlejšímu naplňování rozvojových cílů tisíciletí do roku 2015.

Pokrok, kterého bylo dosaženo, se v různých rozvojových zemích velmi liší, některé oblasti a některá odvětví za plánem významně zaostávají. Celosvětově například došlo k výraznému pokroku ve snižování extrémní chudoby a také u dalších cílů, jako je obecné základní vzdělání a přístup k vodě. Asi 1,4 miliardy lidí však stále ještě žije v extrémní chudobě (51 % z nich v subsaharské Africe) a jedna šestina světové populace trpí podvýživou. Téměř žádného pokroku nebylo dosaženo ve snížení úmrtnosti matek a dětí a vyhlídky na přístup k hygienickým prostředkům jsou rovněž neradostné.

Splnit závazky oficiální rozvojové pomoci

EU se zavázala navýšit svou oficiální rozvojovou pomoc na 0,7 % hrubého národního důchodu (HND) do roku 2015. Tomuto závazku je třeba dostát navzdory potížím zaviněným hospodářskou a finanční krizí. Proto Komise navrhuje:

• vypracovat roční akční plány pro optimální provádění oficiální rozvojové pomoci;
• posílit mechanismus odpovědnosti EU založený na vzájemném hodnocení oficiální rozvojové pomoci;
• zvážit přijetí vnitrostátních právních předpisů pro stanovení cílů oficiální rozvojové pomoci.

Komise mimoto vyzývá ostatní mezinárodní poskytovatele pomoci, aby zvýšili své úsilí o dosažení obdobné úrovně rozvojové pomoci jako EU.

Zlepšit účinnost pomoci

EU musí posílit účinnost rozvojové pomoci a koordinaci všech zúčastněných stran. V tomto kontextu Komise zejména navrhuje:

• do roku 2013 postupně harmonizovat všechny vnitrostátní programové cykly a programové cykly EU na úrovni partnerských zemí;
• zavést operační rámec pro účinnost pomoci, dělbu práce, transparentnost financování a plnění závazků vzájemné odpovědnosti mezi EU a rozvojovými zeměmi;
• pobízet dárce, aby využívali program zaměřený na účinnost pomoci.

Akční plán pro zrychlené splnění rozvojových cílů tisíciletí

K rychlejšímu splnění rozvojových cílů tisíciletí Komise navrhuje:

• zaměřit priority na země, kde provádění cílů nejvíce zaostává, včetně zemí s nestabilní situací a nejméně rozvinutých zemí (NRZ);
• zaměřit se na rozvojové cíle tisíciletí, jejichž plnění nejvíce zaostává, a zlepšit dopad politik EU v jednotlivých odvětvích, zejména v klíčových odvětvích zdravotní péče, vzdělávání, zajišťování potravin a rovnosti mužů a žen;
• posílit odpovědnost za plnění rozvojových cílů tisíciletí v partnerských zemích, zejména začleněním těchto cílů do jejich vlastních rozvojových strategií a lepší kvalitou statistických údajů;
• přijmout pracovní program pro soudržnost politik v zájmu rozvoje týkající se všech politik EU, které mohou mít dopad na partnerské země. A to zvláště v klíčových oblastech obchodu a financí, změny klimatu, zajišťování potravin, migrace a bezpečnosti;
• podporovat mobilizaci domácích zdrojů, zejména prostřednictvím lepšího zdanění na vnitrostátní i mezinárodní úrovni a posílením daňových a celních systémů partnerských zemí;
• posílit regionální integraci a obchod, které napomáhají růstu a zaměstnanosti;
• stanovit a podporovat inovativní zdroje financování, mimo jiné prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru, s cílem zajistit stabilní příjmy pro udržitelný rozvoj i v nejchudších a nejzranitelnějších zemích;
• podporovat strategie přizpůsobení a zmírňování změny klimatu v partnerských zemích, zejména podporou spolupráce, výzkumu a přístupu k zeleným technologiím;
• vytvořit podmínky pro dlouhodobou bezpečnost vzhledem k tomu, že většina zemí, které zaostávají za rozvojovými cíli tisíciletí, je destabilizována ozbrojenými konflikty;
• dát nový impulz procesu reformy globální správní architektury, aby se zlepšila účinnost a legitimita tohoto procesu větším začleněním nejchudších zemí, jejichž zájmy jsou často marginalizovány.

Naplňování těchto cílů musí zajistit Rada a členské státy EU. Komise zodpovídá za monitorování a financování akčního plánu.