Dohoda z Cotonou
Hlavním cílem dohody z Cotonou je omezování a později vymýcení chudoby a postupné začleňování států Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT) do světové ekonomiky, při dodržení cílů udržitelného rozvoje.
AKT
Dohoda 2000/483/ES o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsaná v Cotonou dne 23. června 2000
PŘEHLED
Obecný rámec
Dohoda z Cotonou vytváří rámec pro vztahy spolupráce Evropské unie (EU), rozvoj hospodářství, sociální a kulturní rozvoj zemí Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT).
Ústředním cílem je omezování a později vymýcení chudoby, ale spolupráce má současně napomáhat míru, bezpečnosti, poltické a demokratické stabilitě zemí AKT. V této souvislosti jednají partneři dohody společně, aby postupně dosáhli rozvojových cílů tisíciletí (RCT).
Dohoda z Cotonou je založena na rovnosti partnerů a vlastnictví rozvojových strategií. Byla podepsána 23. června 2000 na 20 let a může být revidována každých pět let.
Politický rozměr
Dohoda má silně politický rozměr, což se odráží zejména v:
- pravidelném politickém dialogu, který má posílit spolupráci a podporovat systém účinného multilateralismu;
- politice budování míru;předcházení a řešení konfliktů. V této oblasti se partneři soustředí na regionální iniciativy, na posílení místních kapacit a také na zapojení regionálních organizací jako je např. Africká unie;
- podpoře dodržování lidských práv, demokratických zásad založených na právním státu, transparentní a odpovědné správě věcí veřejných. Byl vyvinut nový postup pro případy porušování těchto prvků, který klade důraz na odpovědnost dotčeného státu;
- určení otázek společného zájmu, spojených s obecnou problematikou (regionální integrace) nebo specifickou problematikou (obchod, vojenské výdaje, drogy, organizovaný zločin, dětská práce, diskriminace);
- vypracování strategií spolupráce, včetně agendy pro účinnou podporu, odvětvových politik životního prostředí, změn klimatu, rovnosti žen a mužů a migrace;
- věnování pozornosti tématu bezpečnosti, zejména boji proti šíření zbraní hromadného ničení, Mezinárodnímu trestnímu dvoru a mezinárodní spolupráci v boji proti terorismu a nedovolenému obchodu.
Politický dialog je veden flexibilně, ve formálním či neformálním rámci a na nejvhodnější teritoriální úrovni. Mohou do něj být zapojeny regionální organizace i národní parlamenty.
Podpora účastnického přístupu
Dohoda připisuje důležitou roli nestátním subjektům jak při sestavování, tak při realizaci rozvojových strategií a programů. Jedná se zejména o místní orgány, organizace občanské společnosti a soukromého sektoru, které mají přístup ke zvláštnímu financování partnerství.
Rozvojové strategie a snižování chudoby
Dohoda je založena na integrovaném přístupu, který zahrnuje činnosti zaměřené na hospodářský, sociální a lidský rozvoj a regionální integraci. Priority pro zásahy jsou stanoveny pro každou zemi při dodržování zásady diferenciace.
Hospodářský rozvoj se soustředí na:
- makroekonomické a strukturální politiky a reformy;
- odvětvové politiky (zejména rozvoj průmyslu, zemědělství, cestovního ruchu, rybolovu a tradičních znalostí);
- investice a rozvoj soukromého sektoru, zejména spolupráci podporující investice soukromého sektoru do infrastruktury napomáhající rozvoji soukromého sektoru, hospodářskému růstu a snižování chudoby.
Hlavní rozměry sociálního a lidského rozvoje se týkají:
- odvětvových sociálních politik v oblasti zlepšení systémů vzdělávání, zdraví a výživy;
- otázek týkajících se mládeže, zejména účasti na veřejném životě a ve výměnách mezi partnerskými zeměmi;
- zdraví a přístupu k službám, boje proti chorobám spojeným s chudobou a ochrany sexuálního a reprodukčního zdraví;
- kulturního rozvoje.
Regionální integrace a spolupráce napomáhá rozvoji ve všech oblastech. Spolupráce rovněž podporuje systémy a iniciativy spolupráce v rámci AKT a mezi státy AKT, včetně těch, které se týkají rozvojových zemí mimo AKT. Regionální integrace a spolupráce napomáhá, kromě jiného:
- urychlit rozšíření ekonomik států AKT;
- podpořit a rozšířit obchod také ve prospěch nejméně rozvinutých zemí (NRZ) států AKT;
- zavést reformované odvětvové politiky na regionální úrovni.
Rozvojové strategie berou systematicky v úvahu tři průřezová témata:
- rovnost žen a mužů;
- udržitelnou správu životního prostředí a přírodních zdrojů;
- institucionální rozvoj a budování kapacit.
Hospodářská a obchodní spolupráce
Dohoda je v souladu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO), umožňuje státům AKT plně se účastnit mezinárodního obchodu.
Umožňuje sjednávání regionálních dohod o hospodářském partnerství s cílem liberalizovat obchod.
Dohoda zdůrazňuje zranitelnost zemí AKT, důležitost spolupráce a pomoci v obchodě. Z tohoto důvodu není spolupráce v obchodní oblasti omezena pouze na obchodní praktiky, zabývá se také ochranou práv duševního vlastnictví a dodržováním mezinárodních norem práce.
Nejzranitelnější státy
Zvláštní zacházení je poskytováno nejméně rozvinutým, vnitrozemským a ostrovním zemím AKT a také zemím, které prošly konfliktem. Zvláštní pozornost je jim věnována v určitých oblastech týkajících se zejména bezpečnosti potravin, regionální spolupráce, dopravní a komunikační infrastruktury.
Společné orgány
Rada ministrů se schází jednou za rok, skládá se z členů Rady EU, Komise a jednoho člena vlády každé země AKT. Úřad předsedy Rady ministrů zastává střídavě člen Rady EU a člen vlády státu AKT.
Vede politický dialog a dohlíží na správné provádění dohody. Může přijímat rozhodnutí závazná pro strany, rámcová usnesení, doporučení a stanoviska. Může také přenést své pravomoci na Výbor velvyslanců. Každý rok předkládá zprávu o plnění dohody Společnému parlamentnímu shromáždění.
Výbor velvyslanců je nápomocen Radě ministrů. Tvoří jej stálí zástupci každého členského státu při Evropské unii a zástupce Komise na jedné straně a vedoucí mise každého státu AKT při Evropské unii na straně druhé. Úřad předsedy Výboru velvyslanců zastává střídavě zástupce členského státu EU a státu AKT.
Společné parlamentní shromáždění je poradním orgánem složeným ze stejného počtu zástupců Evropského parlamentu a zástupců států AKT. Shromáždění může přijímat usnesení a vydávat doporučení pro Radu ministrů. Schází se dvakrát ročně na plenárním zasedání, střídavě v Evropské unii a v jednom ze států AKT.
Porušení podstatných prvků dohody
Dohoda stanoví opatření pro případ nedodržení podstatných prvků dohody, tj. nedodržení lidských práv, demokratických zásad a právního státu.
Dohoda umožňuje konzultační postup, avšak pokud nevede k řešení přijatelnému pro obě strany, mohou být přijata další opatření, včetně pozastavení platnosti dohody.
Kontext
Dohoda z Cotonou představuje další fázi ve spolupráci zemí AKT a EU. Pro některé země AKT začala spolupráce spolu s podpisem Římské smlouvy v roce 1957. Byla rozvinuta ve dvou úmluvách z Yaoundé a čtyřech úmluvách z Lomé.
ODKAZY
| Akt | Vstup v platnost | Lhůta pro provedení v členských státech | Úřední věstník |
|---|---|---|---|
|
Dohoda 2000/483/ES |
1. 4. 2003 |
- |
Úř. věst. L 317 ze dne 15. 12. 2000 |
| Akt(y) | Vstup v platnost | Lhůta pro provedení v členských státech | Úřední věstník |
|---|---|---|---|
|
Rozhodnutí 2005/599/ES |
21. 6. 2005 |
- |
Úř. věst. L 209 ze dne 11. 8. 2005 |
|
Rozhodnutí 2010/648/ES |
14. 5. 2010 |
- |
Úř. věst. L 287 ze dne 4. 11. 2010 |
SOUVISEJÍCÍ AKTY
Obchodní režim
Návrh rozhodnutí Rady ze dne 30. září 2008 o podpisu a prozatímním uplatňování dohody zavádějící rámec pro dohodu o hospodářském partnerství mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a partnerskými státy Východoafrického společenství na straně druhé (KOM(2008) 521 v konečném znění - nebylo zveřejněno v Úředním věstníku).
Platnost obchodního režimu stanoveného dohodou z Cotonou a výjimka poskytnutá tomuto režimu WTO vypršela v prosinci 2007. Ustavení rámce dohody o hospodářském partnerství mezi EU a partnerskými státy Východoafrického společenství má umožnit udržet současné obchodní vztahy a sloužit jako základna pro sjednání globální dohody o hospodářském partnerství v roce 2009.
Rámec dohody o hospodářském partnerství stanoví opatření nezbytná k vytvoření oblasti volného obchodu a zvláštní ustanovení o pravidlech původu, necelních opatřeních, obchodních ochranných opatřeních, předcházení konfliktů, rybolovu, správní a institucionální spolupráci.
Nařízení Rady (ES) č. 1528/2007 ze dne 20. prosince 2007 o uplatňování režimu stanoveného v dohodách zakládajících hospodářské partnerství nebo vedoucích k jeho založení na produkty pocházející z některých států, které jsou součástí skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT) (Úř. věst. L 348, 31.12.2007).
Nařízení uvádí seznam států, které mají dohodu o hospodářském partnerství. Stanoví používání tohoto obchodního režimu od 1. ledna 2008.
Zvláštní ustanovení
Rozhodnutí Rady ministrů AKT-ES 2008/991/ES č. 3/2008 ze dne 15. prosince 2008 o přijetí změn přílohy IV dohody o partnerství (Úř. věst. L 352, 31.12.2008).
Příloha IV o prováděcích a řídících postupech dohody z Cotonou byla pozměněna za účelem harmonizace postupů při zadávání veřejných zakázek a jejich provádění.
Veřejné zakázky a podpory jsou poskytovány podle pravidel a standard Společenství.
Rozhodnutí Rady ministrů AKT-ES 2006/1/ES ze dne 2. června 2006, kterým se upřesňuje víceletý finanční rámec na období 2008–2013 a upravuje revidovaná dohoda o partnerství AKT–ES (Úř. věst. L 247, 9.9.2006).
Tato finanční dohoda týkající se dohody o partnerství z Cotonou pokrývá období od roku 2008 do roku 2013 a předkládá rozpočet vyšší než 24 miliard EUR. Rozpočet obsahuje 2 miliardy EUR vlastních zdrojů EIB, zbytek tvoří 10. ERF. To představuje ročně zvýšení přibližně o 35 % ve vztahu k 9. FED. Významnější část rozpočtu připadá na regionální programy, čímž je zdůrazněn význam regionální hospodářské integrace pro vnitrostátní a místní rozvoj.



