RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 15 jazycích
Nové jazyky:  CS - HU - PL - RO

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Pokyny k dohodám o horizontální spolupráci

Komise provedla revizi pravidel hospodářské soutěže Evropské unie (EU) pro dohody o horizontální spolupráci. Tyto pokyny mají firmám v jednotlivých případech pomoci se stanovováním, zda jsou jejich dohody o spolupráci slučitelné s revidovanými pravidly hospodářské soutěže, a to tak, že poskytují rámec pro hodnocení podle čl. 101 odst. 1 a čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie.

AKT

Pokyny k použitelnosti článku 101 Smlouvy o fungování Evropské unie na dohody o horizontální spolupráci (Úř. věst. C 11 ze dne 14.1.2011)

PŘEHLED

Spolupráce má „horizontální povahu“, jestliže je dohoda uzavřena mezi skutečnými nebo potenciálními soutěžiteli. Tyto pokyny se mimoto vztahují rovněž na dohody o horizontální spolupráci uzavřené mezi nesoutěžiteli, například mezi dvěma společnostmi, které působí na stejných trzích výrobků, avšak na různých zeměpisných trzích, aniž by byly potenciálními soutěžiteli. Horizontální spolupráce může často vést k značným hospodářským přínosům, zejména pokud umožní rozdělit rizika, ušetřit náklady, zvýšit investice, sloučit know-how, zvýšit jakost a rozmanitost výrobků a urychlit inovaci. Na druhé straně může horizontální spolupráce vést k narušení hospodářské soutěže, kdy způsobí nepříznivé účinky na trh, pokud jde o ceny, objem výroby, inovace nebo rozmanitost a jakost výrobků. Tyto pokyny stanoví analytický rámec pro nejběžnější druhy dohod o horizontální spolupráci s cílem určit jejich slučitelnost se čl. 101 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

Tyto pokyny se vztahují na nejběžnější druhy dohod o horizontální spolupráci: dohody o výzkumu a vývoji, dohody o výrobě, dohody o nákupu, dohody o obchodním využití, standardizační dohody a výměna informací. Dohodami, které jsou uzavírány mezi společnostmi, jež působí na různých úrovních výrobního či distribučního řetězce (vertikální dohody), se v zásadě zabývá nařízení o blokové výjimce pro vertikální omezení a pokyny k vertikálním omezením. Pokud však jsou vertikální dohody uzavírány mezi soutěžiteli, musí být posouzeny podle zásad platných pro horizontální dohody. Pokud horizontální dohody vedou ke spojení, platí nařízení o spojování.

Pokyny stanoví kritéria pro posuzování uplatňování pravidel hospodářské soutěže podle čl. 101 SFEU. Čl. 101 odst. 1 SFEU se používá k posouzení, zda dohoda, která může ovlivnit obchod mezi zeměmi Evropské unie (EU), má za cíl narušení hospodářské soutěže nebo skutečné či potenciální omezující účinky na hospodářskou soutěž. Pokud dohoda omezuje hospodářskou soutěž, čl. 101 odst. 3 SFEU určuje, zda přínosy pro hospodářskou soutěž převažují nad omezujícími účinky na hospodářskou soutěž.

Kritéria pro posouzení podle čl. 101 odst. 1 SFEU

Čl. 101 odst. 1 SFEU zakazuje dohody, jejichž cílem nebo účinkem je omezení hospodářské soutěže. Pro účely těchto pokynů výraz „omezení hospodářské soutěže“ zahrnuje vyloučení i narušení hospodářské soutěže. Pokud má nějaká dohoda za cíl omezení hospodářské soutěže, což znamená, že svou samotnou povahou může omezit hospodářskou soutěž podle čl. 101 odst. 1 SFEU, potom není nutné zkoumat její skutečné nebo potenciální účinky. Pokud však dohoda o horizontální spolupráci neomezuje hospodářskou soutěž jakožto cíl, je nutno přezkoumat jak skutečné, tak i potenciální účinky, aby se zjistilo, zda má na hospodářskou soutěž znatelné omezující účinky. Aby měla dohoda omezující účinky na hospodářskou soutěž ve smyslu čl. 101 odst. 1 SFEU, musí mít skutečný nebo pravděpodobný znatelný nepříznivý dopad na nejméně jeden parametr hospodářské soutěže na trhu, jako je cena, objem výroby, jakost výrobků, rozmanitost výrobků nebo inovaci. Takové posouzení omezujících účinků je nutno provést srovnáním se skutečným právním a ekonomickým kontextem, v jehož rámci by hospodářská soutěž probíhala, pokud by neexistovala dohoda.

Povaha dohody souvisí s faktory, jako jsou oblast a cíl spolupráce, soutěžní vztah mezi stranami a rozsah, v jakém spojují své činnosti. Tyto faktory určují, které druhy možných obav z narušení hospodářské soutěže mohou být vyvolány. Dohody o horizontální spolupráci mohou omezovat hospodářskou soutěž řadou způsobů. Například dohody o výrobě mohou vést k přímému omezení hospodářské soutěže, když strany sníží objem výroby. Hlavní obavy z narušení hospodářské soutěže v souvislosti s obchodním využitím vyvolává stanovování cen.

Tržní síla je schopnost udržovat za účelem dosažení vyššího zisku po určitou dobu ceny nad úrovní konkurenčních cen nebo objem výroby, ve smyslu množství výrobku, jeho jakosti a rozmanitosti nebo inovaci pod úrovní konkurence. Tržní síla někdy může vyplývat z omezené hospodářské soutěže mezi stranami.

Výchozím bodem pro analýzu tržní síly je postavení stran na trhu ovlivněném spoluprací. K provedení této analýzy musí být vymezen relevantní trh (trhy) pomocí sdělení Komise o definici trhu a vypočten společný podíl na trhu stran. Pokud je společný podíl na trhu nízký, horizontální spolupráce pravděpodobně nepovede k omezujícím účinkům. Vzhledem k rozmanitosti druhů horizontálních dohod a různým účinkům, které mohou mít v různých tržních situacích, není možné stanovit obecný práh podílu na trhu, při jehož překročení lze předpokládat, že existuje dostatečná tržní síla k vyvolání omezujících účinků na hospodářskou soutěž.

Podle postavení stran na trhu a koncentrace na trhu musí být posouzeny rovněž další faktory, jako je stabilita podílů na trhu během určité doby, překážky vstupu a pravděpodobnost vstupu na trh, vyrovnávací síla kupujících a dodavatelů.

Kritéria pro posouzení podle čl. 101 odst. 3 SFEU

Pokud bylo prokázáno omezení hospodářské soutěže ve smyslu čl. 101 odst. 1, lze na obranu použít čl. 101 odst. 3. Nařízení (ES) č. 1/2003 stanoví, že důkazní břemeno spočívá na podniku, který uplatňuje výhodu plynoucí z tohoto ustanovení. Existují čtyři kumulativní podmínky, které je nutné splnit pro použití výjimky na dohody o spolupráci:

  • omezující dohoda musí vést k hospodářským přínosům, jako jsou zlepšení ve výrobě nebo distribuci výrobků, nebo k podpoře technického či hospodářského pokroku, tj. vést k růstu efektivnosti;
  • omezení musí být nezbytná k dosažení těchto cílů, tj. růstu efektivnosti;
  • spotřebitelé musí mít přiměřený podíl na výsledném růstu kvalitativní efektivnosti dosaženém nezbytnými omezeními;
  • dohoda nesmí stranám umožnit vyloučit hospodářskou soutěž ve vztahu k podstatné části produktů, které jsou těmito dohodami dotčeny.

Pokud jsou tato čtyři kritéria splněna, růst efektivnosti plynoucí z dohody lze považovat za vyrovnání omezení hospodářské soutěže, které vyvolá.

Výměna informací

Pokyny stanoví obecné zásady pro posouzení výměny informací, včetně posouzení podle čl. 101 odst. 1 a čl. 101 odst. 3 SFEU, jež jsou použitelné na všechny druhy dohod o horizontální spolupráci, které zahrnují výměnu informací. Výměna informací může mít různé podoby, například údaje mohou být sdíleny přímo mezi soutěžiteli, údaje mohou být sdíleny nepřímo prostřednictvím společného orgánu nebo třetí strany, nebo prostřednictvím dodavatelů společností či maloobchodníků. Výměna informací může být prospěšná pro společnosti, například tak, že jim pomáhá ušetřit náklady snížením zásob, a také přímo pro spotřebitele, například snížením nákladů na hledání a zlepšením výběru. V některých situacích však také může vést k omezením hospodářské soutěže, když podnikům umožní, aby zjistily tržní strategie svých konkurentů. Předávání informací mezi soutěžiteli může mimo to představovat dohodu, jednání ve vzájemné shodě nebo rozhodnutí sdružení podniků s cílem stanovit zejména ceny nebo množství. Tyto druhy výměny informací budou obvykle považovány za kartely. Mimo oblast kartelů je výměna informací považována za omezující hospodářskou soutěž jakožto cíl pouze v případě, že si soutěžitelé vyměňují individualizované informace ohledně plánovaných budoucích cen nebo množství. Výměny všech typů informací, včetně informací o platných cenách, nebudou považovány za omezení jakožto cíl a budou posouzeny jako jejich účinky na hospodářskou soutěž.

Typy dohod o spolupráci

Tyto pokyny také definují vlastnosti určitých typů dohod o spolupráci a používají rámec pro posuzování podle čl. 101 odst. 1 a čl. 101 odst. 3 SFEU popsaný výše podle následujících typů dohod:

  • dohody o výzkumu a vývoji;
  • dohody o výrobě;
  • dohody o nákupu;
  • dohody o obchodním využití;
  • standardizační dohody.
Poslední aktualizace: 12.05.2011
Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky