RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 15 jazycích
Nové jazyky:  CS - HU - PL - RO

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Finanční nařízení

Rozpočet umožňuje Evropské unii (EU) čelit potřebám financování programů a projektů, které vede v různých politických oblastech. Pro financování svých výdajů disponuje EU vlastnímu zdroji (clo, zemědělské poplatky, daň z přidané hodnoty (DPH), zdroje založené na hrubém národním důchodu (HND)). Pravidla aplikovatelná pro vypracování a plnění souhrnného rozpočtu Evropských společenství jsou definována tímto nařízením.

AKT

Nařízení Rady (ES, EURATOM) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Viz pozměňovací akt(y))

PŘEHLED

Toto nařízení nahradilo finanční nařízení z roku 1977, aby vyhovělo požadavkům na legislativní a administrativní zjednodušení a na přesnost v řízení evropských financí. Toto nové finanční nařízení pouze upřesňuje základní principy a pravidla, jimiž se řídí evropský rozpočet. Technická ustanovení a detaily jsou stanoveny nařízením o způsobech plnění finančního nařízení schváleného Komisí.

Kromě základních pravidel rozpočtového a finančního řízení toto nařízení stanoví pravidla týkající se vedení účetnictví a předkládání účtů, zadávání veřejných zakázek a udělování dotací. Stanoví pravidla týkající se odpovědnosti příkazců, účetních a interních auditorů. Stanoví možné způsoby vnějšího auditu a udělování absolutoria. A konečně nařízení stanoví zvláštní ustanovení týkající se Evropského zemědělského záručního fondu, strukturálních fondů, výzkumu a vnějších akcí.

ROZPOČTOVÉ ZÁSADY

Finanční nařízení znovu potvrzuje zásady rozpočtového práva stanovené ve smlouvě o fungování EU a omezuje výjimky na ty, jež jsou zcela nezbytné v přísném rámci.

Zásada jednotnosti a správnosti rozpočtu

Tato zásada znamená, že všechny příjmy a výdaje EU musí být zaneseny v rozpočtu.

Patří sem výdaje a příjmy EU, včetně administrativních výdajů institucí na realizaci ustanovení smlouvy o EU v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP). Výdaje na chod v oblasti SZBP musí být zaneseny v případě, že jsou hrazeny z rozpočtu EU.

Zásada ročního rozpočtování

Tato zásada znamená, že výdaje zaznamenané v rozpočtu jsou povoleny na období jednoho rozpočtového období v délce 12 měsíců od 1. ledna do 31. prosince. Toto pravidlo je oslabováno tím, že se udržuje rozdíl mezi rozlišenými prostředky a nerozlišenými prostředky. Potřeba vést několikaleté akce nutí používat pojem rozlišené prostředky, jež se oproti nerozlišeným prostředkům dělí na prostředky na závazky a platby. Prostředky na závazky jsou prostředky, které pokrývají během daného rozpočtového období celkové náklady na právní závazky přijaté pro akce, jejichž realizace trvá déle než jedno rozpočtové období. Prostředky na platby pokrývají náklady vyplývající z plnění těchto závazků v průběhu probíhajícího rozpočtového období nebo v obdobích předcházejících.

V zásadě prostředky nevyužité na konci rozpočtového období, na které byly přiděleny, jsou zrušeny. Nicméně je možné tyto rozpočtové prostředky převést do následujícího období. Nařízení stanoví podmínky tohoto převodu a jeho omezení. Toto se týká prostředků na závazky z rozlišených plateb a šených prostředků, které nebyly přiděleny do ukončení období, ale u nichž většina přípravných etap pro přidělení byla dokončena do 31. prosince nebo pokud základní akt, jenž se na ně vztahuje, byl schválen během posledního čtvrtletí rozpočtového období. Také prostředky na platby mohou být převedeny, aby pokryly předchozí závazky nebo ty, jež jsou spojeny s převedenými prostředky na závazky. Nerozlišené prostředky vztahující se na pravidelné povinnosti sjednané na konci rozpočtového období musí být povinně převedeny do následujícího období.

Pokud rozpočet není definitivně sjednán na začátku rozpočtového období, tedy k 1. lednu, nařízení počítá s možností využít systému takzvaných „prozatímních dvanáctin". V tomto případě je možné výdaje realizovat měsíčně dle kapitol, s tím, že nesmí přesáhnout dvanáctinu existujících prostředků z rozpočtu na předchozí období.

Zásada vyrovnanosti

Tato zásada znamená, že rozpočet musí být vyrovnaný, pokud jde o příjmy a výdaje, protože EU nemá povoleno pokrýt své náklady prostřednictvím půjčky. Tímto ustanovením nejsou dotčeny půjčky.

Zásada zúčtovací jednotky

V zásadě je zúčtovací jednotkou pro vytvoření, provedení a předložení účtů evropského rozpočtu euro. Nicméně některé operace mohou být provedeny v národní měně dle podmínek specifikovaných v možných způsobech plnění finančního nařízení.

Zásada obecnosti

Zásada obecnosti znamená, že všechny příjmy rozpočtu pokrývají všechny výdaje. Tato zásada zahrnuje dvě důležitá pravidla: pravidlo nevázanosti a hrubého rozpočtu.

Pravidlo nevázanosti brání tomu, aby specifický příjem financoval specifické výdaje. Finanční nařízení počítá s odchylkami od této zásady. Je to zejména případ finančního příspěvku členských států do některých výzkumných programů, nebo například účast třetích zemí na aktivitách EU v rámci Evropského hospodářského prostoru.

Pravidlo hrubého rozpočtu stanoví, že nemůže docházet ke krácení mezi příjmy a výdaji z důvodu zajištění vyčerpávající a komplexní prezentace rozpočtu. Takto jsou tedy příjmy a výdaje zapsány v celé své částce. Přípustné jsou pouze výjimky povolené finančním nařízením nebo způsoby plnění.

Zásada specifikace

Abychom se vyhnuli jakékoli záměně různých finančních prostředků, každý finanční prostředek musí být přesně určen a přidělen ke specifickému výdaji. Rozpočet je rozdělený na sekce, hlavy, kapitoly, články a položky. Nicméně instituce potřebují určitou flexibilitu řízení, proto finanční nařízení zavádí pravidla pro převod prostředků. Převody mohou vycházet z autonomního práva instituce nebo mohou podléhat předchozímu informování nebo rozhodnutí rozpočtového orgánu (Rada a Parlament).

Zásada řádného finančního řízení

Tato zásada je definována dle zásad ekonomie, účinnosti a efektivnosti. Provádění této zásady se děje pomocí definice ověřitelných cílů, které jsou sledovány prostřednictvím měřitelných výkonnostních ukazatelů. Cílem je přejít od řízení zaměřeného na prostředky na řízení orientované na výsledky. Instituce musí provést evaluaci ex ante a ex post, v souladu s pokyny definovanými Komisí.

Zásada průhlednosti

Jde o to, zajistit průhlednost při vytváření a plnění rozpočtu a při předkládání účtů. Tato průhlednost spočívá mimo jiné ve zveřejnění rozpočtu a opravných rozpočtů v Úředním věstníku EU. Toto zveřejnění musí být provedeno do dvou měsíců poté, co Evropský parlament definitivně odsouhlasí rozpočet.

VYTVÁŘENÍ A STRUKTURA ROZPOČTU

Vytváření rozpočtu

Instituce musí připravit své odhady výdajů a příjmů a předat je Komisi do 1. července každého roku. Tyto odhady jsou rovněž předány pro informaci rozpočtovému orgánu.

Komise následně předloží Radě předběžný návrh rozpočtu, a to nejpozději 1. září každého roku. Tento předběžný návrh seskupuje odhady všech institucí a představuje obecnou syntézu výdajů a příjmů EU. Rada může předložit návrh na změnu modifikující předběžný návrh rozpočtu.

Rada a Evropský parlament následně schválí rozpočet EU podle postupu dle článku 314 Smlouvy o fungování EU. Jakmile je tento postup dokončen, předseda Evropského parlamentu konstatuje definitivní odsouhlasení rozpočtu. Od tohoto data členským státům nabíhá povinnost zaplatit částky, které musí poukázat dle podmínek určených v rámci systému vlastních zdrojů.

Finanční nařízení předpokládá, že ve výjimečných případech bude možné vypracovat opravné návrhy. Rozdíl mezi doplňkovým rozpočtem a opravným rozpočtem byl zrušen.

Struktura a prezentace rozpočtu

Rozpočet zahrnuje:

  • obecný stav příjmů a výdajů;
  • sekce rozdělené na výkazy příjmů a výdajů pro každou instituci.

Příjmy Komise a příjmy a výdaje ostatních institucí jsou řazeny podle hlav, kapitol, článků a položek dle povahy nebo místa určení. Stav výdajů sekce Komise je prezentován dle klasifikace účelu, na který jsou prostředky použity. Hlava přísluší politické oblasti a kapitola aktivitě. Nařízení tedy zavádí metodu vypracování rozpočtu dle aktivity, tzv. „activity-based budgeting". Rozpočet nemůže zahrnovat negativní příjmy. Sekce rozpočtu Komise může zahrnovat „negativní rezervu" ve výši maximálně 200 milionů EUR, která se může týkat prostředků na závazky a prostředků na platby.

Sekce Komise zahrnuje:

  • rezervu pro urgentní pomoc ve prospěch třetích zemí;
  • zálohu pro Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci.

V obecném výkazu rozpočtu se objeví příjmy a výdaje:

  • předpokládané příjmy pro dané rozpočtové období;
  • příjmy, se kterými se počítalo na předchozí období a příjmy na období n - 2;
  • prostředky na závazky a platby pro dané období a období předcházející;
  • vzniklé výdaje a zaplacené výdaje během období n - 2;
  • výkaz s rekapitulací splatnosti plateb (které je třeba provést v následujícím období);
  • příslušné komentáře pro každou podkategorii.

V rozpočtu se rovněž objeví:

  • tabulka s počtem zaměstnanců pro každou sekci rozpočtu;
  • půjčky;
  • rozpočtové linie v příjmech a výdajích potřebné pro realizaci Záručního fondu týkajícího se vnějších akcí.

PLNĚNÍ ROZPOČTU

Komise plní rozpočet v příjmech a výdajích na svou vlastní odpovědnost a v rámci přidělených prostředků. Použití prostředků uvedených v rozpočtu pro jakoukoli akci EU vyžaduje předchozí přijetí základního aktu (akt sekundárního práva). Nicméně bez základního aktu je možné plnit:

  • prostředky týkající se pilotních projektů experimentální povahy, jež mají za cíl otestovat realizovatelnost určité akce a její účel;
  • prostředky na přípravné akce, které mají připravit návrhy pro schválení budoucích akcí;
  • prostředky na dílčí nebo trvalé akce vedené Komisí v rámci úkolů, které vyplývají z jejích výsad v oblasti institucí na základě smlouvy o EU a smlouvy o fungování EU, jiné než právo na legislativní iniciativu, a další specifické kompetence, které jí tyto dvě smlouvy udělují;
  • prostředky určené na fungování každé instituce v rámci samosprávy.

Způsoby provádění

Komise plní rozpočet:

  • centralizovaně
    Úkoly plnění jsou realizovány buď přímo jednotlivými službami, nebo nepřímo prostřednictvím exekutivních agentur vytvořených Komisí, organizacemi vytvořenými EU tak, aby jejich poslání bylo kompatibilní s posláním definovaným základním aktem nebo za určitých podmínek národními veřejnými orgány nebo subjekty soukromého práva, které se podílejí na veřejné službě.
  • sdíleným řízením nebo decentralizovaně
    Úkoly plnění jsou delegovány na členské státy (sdílené řízení) nebo na třetí státy (decentralizované řízení). Komise provádí schvalování účetní závěrky nebo opravné finanční mechanismy, které jí umožňují přijmout finální odpovědnost za plnění rozpočtu.
  • společným řízením spolu s mezinárodními organizacemi
    Některé úkoly plnění jsou svěřeny mezinárodním organizacím.

Navíc odpovědnost Komise za plnění rozpočtu jí zakazuje delegovat úkoly veřejné moci zahrnující právo volné úvahy při posuzování, při kterých by se tlumočila politická stanoviska. Takto subjekty soukromého práva, s výjimkou těch, jež jsou zapojeny do poslání veřejné služby, mohou poskytovat technické expertízy a přípravné či doplňkové úkoly.

Finanční aktéři

Existuje princip oddělení funkcí. Takto jsou například funkce příkazce a účetního oddělené a mezi sebou nekompatibilní.

Příkazce má za úkol plnit příjmy a výdaje v souladu se zásadami správného finančního řízení a zajistit legálnost a regulérnost. Tuto funkci vykonává sama instituce. Ve svých vnitřních administrativních pravidlech určuje úředníky příslušné úrovně, na které deleguje tuto funkci (delegovaní příkazci). Příkazce vytváří organizační strukturu a systémy a procedury řízení a vnitřní kontroly uzpůsobené provádění úkolů.

Každá instituce jmenuje účetního, který má na starosti:

  • správné plnění plateb, vybírání příjmů a krytí zjištěných pohledávek;
  • přípravu a prezentaci účtů;
  • vedení účetnictví;
  • definování účetních pravidel a metod a účetního plánu;
  • definování a odsouhlasení účetních systémů a popřípadě potvrzení systémů definovaných příkazcem a určených k poskytování nebo potvrzení účetních informací;
  • finanční správu.

Kromě toho je možné vytvořit zálohové účty s ohledem na přijetí některých příjmů a platby méně významných výdajů. Účetní instituce tak jmenuje správce zálohových účtů.

Odpovědnost finančních aktérů

Aniž jsou dotčena případná disciplinární opatření, všichni příkazci, účetní nebo správci zálohových účtů mohou být kdykoliv dočasně nebo definitivně zbaveni svých funkcí. Každý příkazce, účetní nebo správce zálohových účtů nese disciplinární a finanční odpovědnost za podmínek stanovených statutem. Pro zjištění finančního pochybení a jeho eventuálních důsledků každá instituce zřizuje speciální instanci.

Příjmové operace

Příjmy tvořené vlastními zdroji jsou součástí odhadu uvedeného v rozpočtu a vyjádřeného v eurech. Jsou dány k dispozici v souladu se specifickým nařízením.

Všechna opatření nebo situace, které by mohly vyvolat nebo změnit pohledávku EU, musí být nejprve předmětem odhadu pohledávky, který provede příslušný příkazce. Výjimku tvoří vlastní zdroje vyplacené k pevnému datu členskými státy. U těchto zdrojů není třeba provádět odhad pohledávky. Příslušný příkazce u nich dá příkaz k úhradě.

Příkazce následně provede zjištění pohledávek:

  • ověří existenci dluhů dlužníka;
  • určí a ověří skutečnost a výši dluhu;
  • ověří podmínky vymahatelnosti dluhu.

Schválení inkasa je úkon, při kterém vydá příslušný příkazce vystavením inkasního příkazu pokyn účetnímu vybrat zjištěnou pohledávku.

Účetní provádí inkasní příkazy řádně vystavené příslušným příkazcem. Účetní při vybírání pohledávek EU do nich započítá pohledávky dlužníka vůči EU, pokud jsou jisté, splatné a stanovené pevnou částkou. Pokud odpovědný příkazce hodlá upustit nebo částečně upustit od vrácení zjištěné pohledávky, ujistí se, že takové upuštění je řádné a v souladu se zásadami řádného finančního řízení a proporcionality.

Výdajové operace

Každý výdaj musí být přidělen, potvrzen, schválen a zaplacen. Kromě prostředků, které mohou být prováděny bez základního aktu, musí výdajovým závazkům předcházet rozhodnutí o financování přijaté institucí nebo jí delegovanými úřady.

Rozpočtový závazek je operací, kterou se rezervují přidělené prostředky nutné k pokrytí následných úhrad sloužících ke splnění právního závazku. Právní závazek je úkon, kterým příkazce zakládá nebo zjišťuje závazek, ze kterého vyplývá zatížení rozpočtu. Rozpočtový závazek a právní závazek jsou schváleny příkazcem, s výjimkou řádně odůvodněných případů, se kterými počítají prováděcí podmínky.

Potvrzení výdaje je úkon, kterým příslušný příkazce:

  • ověří existenci dluhů dlužníka;
  • určí a ověří skutečnost a výši dluhu;
  • ověří podmínky vymahatelnosti dluhu.

Schválení výdaje je úkon, kterým příslušný příkazce poté, co ověřil disponibilitu pohledávky, vydá vystavením platebního příkazu pokyn účetnímu, aby zaplatil potvrzený výdaj.

Platba výdajů musí být založena na důkazu, že odpovídající akce byla provedena v souladu s ustanoveními základního aktu nebo smlouvy a pokrývá jednu nebo více následujících operací:

  • platbu celkové dlužné částky;
  • platbu dlužných částek některým z těchto způsobů: předběžným financováním, případně rozloženým do několika plateb; jednou nebo několika průběžnými platbami; platbou zůstatku dlužných částek.

Splatnost výdajových operací je určena způsoby plnění, které rovněž upřesňují podmínky, za kterých mohou věřitelé obdržet úroky z prodlení z rozpočtové položky, ze které byl zaplacen hlavní výdaj.

Interní auditor

Každá instituce má funkci vnitřního auditu, který musí být prováděn v souladu s příslušnými mezinárodními normami. Interním auditorem nemůže být ani příkazce, ani účetní. Interní auditor, jmenovaný institucí, má vůči této instituci odpovědnost za ověření správného fungování systémů a procesů plnění rozpočtu. Nemá za úkol provádět kontrolu těchto operací předcházející rozhodnutí příkazců. Tato funkce patří výlučně příkazcům.

Interní auditor radí své instituci v řízení rizik tím, že formuluje nezávislá stanoviska týkající se kvality řídících a kontrolních systémů. Může rovněž vydat doporučení pro zlepšení podmínek plnění operací a podpoření správného finančního řízení.

ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

Veřejné zakázky jsou smlouvy za úplatu uzavřené mezi evropskou institucí a hospodářským subjektem. Evropská instituce tak plní funkci veřejného zadavatele. V oblasti externích akcí a za určitých podmínek mohou být veřejným zadavatelem také orgány národního nebo mezinárodního veřejného práva.

Nařízení určuje působnost a základní zásady řídící přidělování veřejných zakázek. Stanoví povinnosti zveřejňování a procesy přidělování zakázek. Pro všechny zakázky musí existovat písemná smlouva a musí být uzavřeny v rámci externích akcí veřejným zadavatelem, který je uzavírá sám za sebe nebo za třetí stranu. V takovém případě jsou uzavírány buď touto třetí stranou, nebo pověřenou třetí osobou.

V zájmu transparentnosti má Komise povinnost seznámit se svým výběrem všechny uchazeče a předkladatele nabídky. Osoby poskytující mylné a lživé informace nebo osoby nacházející se ve střetu zájmů budou moci být vyřazeny z procesu přidělování zakázek. Informace, jež se jich týkají, budou zaneseny do databáze, ke které mají přístup i jiné evropské instituce.

DOTACE

Nařízení určuje působnost dotací, proces jejich udělování, jejich vyplácení a kontrolu. Dotace jsou přímé finanční příspěvky jdoucí z rozpočtu, poskytnuté bezplatně za účelem financovat:

  • buď akci na podporu realizace cíle, který spadá do rámce politiky EU;
  • nebo fungování organizace věnující se otázkám spadajícím do všeobecných evropských zájmů nebo do rámce politiky EU.

Udělování dotací podléhá zásadám transparentnosti, rovného přístupu, nekumulace, zákazu retroaktivity a spolufinancování. Dotace však nesmí přinést zisk jejímu příjemci. Všechny udělené dotace musí být každý rok zveřejněny v rámci dodržování požadavků důvěrnosti a bezpečnosti.

PŘEDKLÁDÁNÍ ÚČTŮ A ÚČETNICTVÍ

Účetní závěrka EU zahrnuje:

  • finanční výkazy institucí;
  • konsolidované finanční výkazy, které souhrnně představují finanční informace figurující ve finančních výkazech institucí;
  • výkazy o plnění rozpočtu institucí a rozpočtů organizací vytvořených EU;
  • konsolidované výkazy o plnění rozpočtu.

Účetní dvůr nejpozději do 15. června formuluje své připomínky k předběžné závěrce každé instituce a organizace. Každá instituce a organizace vypracuje svou definitivní závěrku na svou odpovědnost a předá ji účetnímu Komise a Účetního dvora nejpozději do 1. července po uzavřeném období, aby mohla být vypracována definitivní konsolidovaná závěrka.

Komise schválí definitivní konsolidovanou závěrku a předá ji do 31. července následujícího účetního období Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru. Definitivní konsolidovaná závěrka je zveřejněna 15. listopadu následujícího účetního období v Úředním věstníku EU spolu s pojistným prohlášením vydaným Účetním dvorem. Komise pravidelně sděluje Evropskému parlamentu a Radě rozpočtové informace v průběhu plnění.

Účetnictví institucí je systém organizace rozpočtových a finančních informací, který umožňuje vkládat, třídit a zaznamenávat číselné údaje. Účetnictví tvoří obecné a rozpočtové účty. Tyto účty jsou vedeny v eurech za kalendářní rok.

Účetní Komise po konzultaci s účetními jiných institucí a organizací vytvořených EU stanoví účetní pravidla a metody a harmonizovaný účetní plán, který bude aplikován všemi institucemi, kancelářemi a evropskými organizacemi. Stanoví tato pravidla a metody na základě mezinárodně uznávaných účetních norem pro veřejný sektor, od kterých se může odklonit v případě, že jej k tomu vede zvláštní povaha aktivit EU.

EXTERNÍ AUDIT A ABSOLUTORIUM

Účetní dvůr má na starosti externí audit, Evropský parlament, Rada a Komise jej v co nejkratším termínu informují o rozhodnutích a aktech, které přijaly v oblasti financí. Zkoumá legalitu a regulérnost příjmů a výdajů z hlediska ustanovení smluv, rozpočtu, finančního nařízení, podmínek plnění a všech aktů, které provádějí smlouvy.

Evropské instituce, organizace řídící příjmy nebo výdaje jménem EU a koneční příjemci plateb provedených z rozpočtu dávají Účetnímu dvoru k dispozici:

  • všechny dokumenty týkající se přidělování a provádění zakázek financovaných evropským rozpočtem a všemi jeho příjmy a prostředky;
  • všechny účetní dokumenty nebo doklady, příslušné administrativní dokumenty;
  • všechnu dokumentaci týkající se příjmů a výdajů EU;
  • celý soupis a organizační schéma, které Účetní dvůr považuje za potřebné k ověření zprávy o výsledcích rozpočtového a finančního plnění;
  • všechny vypracované nebo uschované dokumenty na magnetickém nosiči.

Na základě dialogu s dalšími institucemi Účetní dvůr vypracuje speciální výroční zprávu, která zahrnuje zhodnocení finančního řízení.

Evropský parlament na doporučení Rady, která rozhoduje kvalifikovanou většinou, dá do 15. května roku n + 2 absolutorium Komisi na plnění rozpočtu během období n. Rozhodnutí o absolutoriu se týká všech příjmů a výdajů EU, vzniklého salda a aktiv a pasiv EU zapsaných ve finanční bilanci.

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

Nařízení určuje několik odchylek aplikovatelných na finanční řízení:

  • evropského zemědělského záručního fondu (EZZF);
  • Evropského sociálního fondu (ESF), Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Fondu soudržnosti, Evropského rybářského fondu (ERF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV);
  • prostředků na technologický výzkum a vývoj;
  • externí akce financované rozpočtem;
  • evropské kanceláře (administrativní struktury vytvořené jednou nebo více institucemi s cílem plnit specifické horizontální úkoly);
  • administrativní prostředky.

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Závěrečná ustanovení předpokládají zejména, že:

  • Komise stanoví způsoby plnění tohoto nařízení;
  • každé tři roky nebo kdykoli v případě potřeby bude finanční nařízení přezkoumáno;
  • Komise stanoví rámcové finanční nařízení pro organizace vytvořené EU, které budou vybaveny právnickou subjektivitou a budou dostávat dotace z rozpočtu.

ODKAZY

AktPoužitíLhůta pro provedení v členských státechÚřední věstník

Nařízení (ES, EURATOM) č. 1605/2002

1. 1. 2003

-

Úř. věst. L 248 ze dne 16. 9. 2002

Pozměňovací akt(y)Vstup v platnostLhůta pro provedení v členských státechÚřední věstník

Nařízení (ES, EURATOM) č. 1995/2006

19. 1. 2007

-

Úř. věst. L 390 ze dne 30. 12. 2006

Nařízení (ES) č. 1525/2007

27. 12. 2007

-

Úř. věst. L 343 ze dne 27. 12. 2007

Nařízení (EU, EURATOM) č. 1081/2010

29. 11. 2010

-

Úř. věst. L 311 ze dne 26. 11. 2010

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. L 357 ze dne 31.12.2002)
Toto nařízení má za cíl doplnit nové finanční nařízení a formulovat zásady a definice do konkrétních pravidel. Definuje tedy skutečná pravidla finančního řízení, protože nové finanční nařízení bylo zjednodušeno oproti finančnímu nařízení z roku 1977 tak, aby v oblasti způsobů plnění odkazovalo detailně na všechna ustanovení.

Poslední aktualizace: 08.04.2011

Viz také

  • Pro podrobnější informace navštivte internetové stránky Generálního ředitelství pro rozpočet (DE) (EN) (FR)
Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky