Rozpočet pro Evropu (2014–2020)

Evropská komise předkládá návrh rozpočtu na období 2014–2020, jehož cílem je přispět k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění. Navrhovaná opatření by měla umožnit financování cílů stanovených ve strategii Evropa 2020 a zdárnou realizaci skutečně evropského rozpočtu.

AKT

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 29. června 2011 nazvané „Rozpočet – Evropa 2020“ (KOM(2011) 500 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku)

PŘEHLED

Toto sdělení podrobně popisuje budoucí rozpočet Evropské unie (EU) na období 2014–2020 a je součástí strategie Evropa 2020. Tento návrh rozpočtu musí umožnit:

• financovat společné politiky, jako je společná zemědělská politika (SZP);
• pomoci nejslabším regionům použitím principu solidarity;
• dotvořit vnitřní trh;
• podporovat synergie, spolupráci a rozsáhlé projekty v oblasti výzkumu, inovací nebo spravedlnosti;
• reagovat na přetrvávající a nové výzvy, které si žádají společný celoevropský přístup, jako je změna klimatu, demografické změny nebo humanitární katastrofy.

Rozpočet ve službách výzkumu, inovací a technologického rozvoje

EU musí být konkurenceschopná v oblasti inovací, pokud chce hrát vedoucí úlohu na světové scéně. Z hlediska inovací a výzkumu je však ve značném zpoždění. Aby bylo toto zpoždění dohnáno, Komise si přeje zvýšit úroveň evropských investic do výzkumu a vývoje a dosáhnout úrovně 3 % HDP.

Proto Komise počítá s poskytnutím 80 miliard EUR pro období 2014–2020 na společný rámec pro výzkum a inovace, které budou doprovázeny podporou ze strukturálních fondů.

Rozpočet ve službách solidarity pro udržitelný růst a zaměstnanost

EU dává svou politiku soudržnosti do služeb solidarity s nejchudšími regiony. Politika soudržnosti hraje rovněž velmi důležitou úlohu, co se týče naplňování cílů strategie Evropa 2020 v celé EU. Komise si tak přeje zavést novou kategorii regionů, a sice „přechodové regiony“, která by zahrnovala všechny regiony s HDP na obyvatele mezi 75 % a 90 % průměru EU-27.

Koordinaci opatření na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU kromě toho vyžaduje nezaměstnanost a chudoba. Proto hraje vedoucí úlohu Evropský sociální fond (ESF). Jeho opatření by mohlo být doprovázeno programem PROGRESS a sítí EURES.

Komise má v úmyslu přidělit 376 miliard EUR na výdaje týkající se nástrojů politiky soudržnosti a rozdělit tuto částku mezi různé oblasti:

• 162,6 miliardy EUR na regiony, jichž se týká cíl „konvergence“;
• 38,9 miliardy EUR na přechodové regiony;
• 53,1 miliardy EUR na regiony, jichž se týká cíl „konkurenceschopnosti“;
• 11,7 miliardy EUR na územní spolupráci;
• 68,7 miliardy EUR na Fond soudržnosti.

Rozpočet pro propojení Evropy

Úplné fungování jednotného trhu závisí na moderní infrastruktuře. Proto Komise navrhuje vytvořit nástroj pro propojení Evropy s cílem podpořit přístup na jednotný trh pro všechny.

Komise věnuje 40 miliard EUR na zavedení tohoto nástroje pro propojení Evropy a 10 miliard EUR na související investice v oblasti dopravy v rámci Fondu soudržnosti. Tato částka bude rozdělena mezi tři rozdílná odvětví:

• 9,1 miliardy EUR na odvětví energetiky;
• 31,6 miliardy EUR na odvětví dopravy;
• 9,1 miliardy EUR na IKT.

Rozpočet pro společnou zemědělskou politiku

SZP musí být konkurenceschopná, musí zajistit odpovídající a bezpečné dodávky potravin, chránit životní prostředí a krajinu a zemědělcům musí poskytnout spravedlivou životní úroveň. K dosažení těchto cílů Komise zamýšlí přistoupit k několika změnám, aby SZP začlenila do strategie Evropa 2020. V budoucnosti bude zemědělský rozpočet podporovat také udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu a přispěje k vyváženému územnímu rozvoji v rámci Evropy.

Komise má v úmyslu udržet dvoupilířovou strukturu SZP, s prvním pilířem, který je ekologičtější a spravedlivěji rozdělený, a druhým pilířem, který je více zaměřen na konkurenceschopnost a inovace, opatření v oblasti klimatu a životního prostředí. Chce zavést následující změny:

• ekologizaci přímých plateb;
• konvergenci plateb;
• limitování míry přímých plateb.

Komise navrhuje přidělit:

• 281,8 miliardy EUR do prvního pilíře SZP;
• 89,9 miliardy EUR na rozvoj venkova.

Navíc bude rozdělena částka ve výši 15,2 miliardy EUR mezi tato odvětví:

• 4,5 miliardy EUR na výzkum a inovace;
• 2,2 miliardy EUR na zabezpečení dodávek potravin;
• 2,5 miliardy EUR na potravinovou pomoc;
• 3,5 miliardy EUR na novou rezervu na případné krize v odvětví zemědělství;
• až 2,5 miliardy EUR na Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci.

Rozpočet pro investice do lidského kapitálu

Strategie 2020 zdůrazňuje potřebu zvýšit počet absolventů vysokoškolského vzdělání v Evropě a bojovat proti předčasnému ukončování školní docházky a oceňuje kulturní činnosti a činnosti související s médii.

Aktuální stavba programů k dosažení těchto cílů je však ještě příliš roztříštěná. Komise proto navrhuje zavést jednotný program zaměřený na vzdělávání, odbornou přípravu a mládež.

V tomto kontextu si Komise přeje poskytnout 15,2 miliardy EUR do oblasti vzdělávání a odborné přípravy a 1,6 miliardy EUR pro kulturu. Toto financování musí být doplněno strukturálními fondy.

Rozpočet pro reakce na problémy související s migrací

Politiky týkající se bezpečnosti a migrace jsou ve středu zájmu EU. S Lisabonskou smlouvou byly zavedeny podstatné změny do způsobu provádění těchto politik. Proto si Komise nyní přeje zjednodušit strukturu výdajových nástrojů snížením počtu programů na dva fondy:

• Migrační a azylový fond;
• Fond pro vnitřní bezpečnost.

Kromě toho chce Komise věnovat 8,2 miliardy EUR na vnitřní věci EU a 455 milionů EUR na civilní ochranu a na evropskou kapacitu pro reakci na mimořádné situace.

Rozpočet na to, aby byl z EU učiněn globální partner

Je důležité, aby EU vykonávala vedoucí úlohu na světové scéně a zajišťovala stabilitu, prosperitu a demokracii ve svém sousedství. Komise si přeje rozvinout svou vnější strategii zejména tím, že vytvoří celoafrický nástroj v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci. EU si také přeje podílet se na procesu demokratizace arabského světa.

Komise nemá za to, že by byla zapotřebí další změna legislativní struktury pro řízení vnějších vztahů. Navrhuje, aby se v období 2014–2020 přidělilo na nástroje vnější pomoci 70 miliard EUR.

Navíc mimo VFR:

• Evropský rozvojový fond (země AKT): 30 miliard EUR;
• Evropský rozvojový fond (zámořské země a území): 321 milionů EUR;
• Celosvětový fond pro ochranu klimatu a biologické rozmanitosti;
• rezerva pro pomoc v mimořádných událostech: 2,5 miliardy EUR.

Projekty vyžadující financování mimo rozpočet EU

Evropský rozvojový fond (EN) (FR) je vzhledem ke své specifičnosti financován mimo rozpočet EU, stejně jako projekty ITER nebo evropský program monitorování země (GMES), kde jsou náklady příliš vysoké na to, aby byly zahrnuty v rozpočtu EU.

Zjednodušený rozpočet

Nový rozpočtový rámec EU musí splňovat požadavky jednoduchosti. Proto se Komise rozhodla snížit počet samostatných programů a nástrojů. Složité programy, které nebyly úspěšné, budou muset být znovu navrženy jednodušším a účinnějším způsobem nebo pozastaveny.

Jiným způsobem, který povede ke zjednodušení v oblasti řízení programů, je jejich spojení do jediného rámce, na nějž se budou uplatňovat společná pravidla a snaha omezit výjimky a specifika na minimum: například tři hlavní zdroje financování v oblasti výzkumu a inovací budou spojeny do jediného Společného strategického rámce pro výzkum a inovace. Pokud jde o fondy v rámci sdíleného řízení, stávající přístup, kdy jsou pro jednotlivé nástroje stanoveny oddělené soubory strategických pokynů, bude nahrazen společným strategickým rámcem.

Důležitější úlohu v poskytování lepších služeb budou hrát výkonné agentury.

S ohledem na tlaky vyvíjené na rozpočty členských států a na omezování výdajů na vnitrostátní veřejné správy Komise také navrhuje 5 % snížení počtu zaměstnanců v každém orgánu, službě, agentuře a jiných institucích.

Komise také navrhuje upravit pět nástrojů, které budou stát mimo finanční rámec, jako jsou:

• rezerva na pomoc při mimořádných událostech (DE) (EN) (FR);
• nástroj pružnosti (DE) (EN) (FR);
• Fond solidarity (DE) (EN) (FR);
• Fond pro přizpůsobení se globalizaci (DE) (EN) (FR);
• nový nástroj určený k reakcím na krizové situace v zemědělství.

Závěr

V přiložených právních dokumentech Komise předkládá návrh nařízení, kterým se schvaluje nový víceletý finanční rámec, interinstitucionální dohodu o rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení a rozhodnutí o vlastních zdrojích (s příslušnými prováděcími předpisy).

Přístup, který byl navržen v tomto sdělení, bude do konce roku 2011 podrobně zapracován do legislativních návrhů týkajících se výdajových programů a nástrojů v jednotlivých oblastech politik.

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Návrh nařízení Rady ze dne 29. června 2011, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (KOM(2011) 398 v konečném znění – nebyl zveřejněn v Úředním věstníku)

Návrh rozhodnutí Rady ze dne 29. června 2011 o systému vlastních zdrojů Evropské unie (KOM(2011) 510 v konečném znění – nebyl zveřejněn v Úředním věstníku)

Poslední aktualizace: 03.10.2011