RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 15 jazycích
Nové jazyky:  CS - HU - PL - RO

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Tematická strategie pro ochranu půdy

Komise navrhuje společný rámec a cíle pro zabránění degradaci půdy, zachování funkcí, které vykonává, a rekultivaci degradované půdy. Tato strategie a návrh, který je její součástí, zahrnují zejména určování rizikových oblastí a znečištěných lokalit a obnovu degradované půdy.

NÁVRH

Sdělení Komise ze dne 22. září 2006 nazvané: „Tematická strategie pro ochranu půdy“ (KOM(2006) 231 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku)

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 22. září 2006 o zřízení rámce pro ochranu půdy a o změně směrnice 2004/35/ES

PŘEHLED

Tematická strategie Evropské unie (EU) pro ochranu půdy navrhuje opatření k ochraně půdy a k zachování její schopnosti plnit své ekologické, ekonomické, sociální a kulturní funkce *.

Strategie zahrnuje vytvoření legislativního rámce pro ochranu a udržitelné využívání půdy, integraci ochrany půdy do politik členských států a Společenství, posílení znalostní základny a zvyšování povědomí veřejnosti.

Návrh směrnice je významným prvkem strategie, která členským státům umožní přijmout opatření přizpůsobená místním skutečnostem. Obsahuje opatření zaměřená na určení problémů, na zabránění degradaci půdy a na rekultivaci znečištěné nebo degradované půdy.

Prevence rizik, zmírnění a rekultivace

Mezi opatřeními stanovenými návrhem směrnice je povinnost členských států určit oblasti, kde existuje riziko eroze, úbytku organické hmoty v půdě, utužování, zasolování nebo sesuvu, nebo kde se některý z těchto procesů degradace uskutečnil. Toto určování se musí dít na základě kritérií definovaných v návrhu.

Členské státy pak musí vytyčit cíle a přijmout vhodná programová opatření ke snížení výše uvedených rizik a k boji proti jejich důsledkům. Musí také přijmout opatření k omezení stavebního zakrytí půdy, zejména rekultivací bývalých průmyslových areálů, nebo když je stavební zakrytí půdy nezbytné, ke zmírnění jeho účinků.

Kontaminace půdy

Návrh směrnice dále stanoví, že členské státy přijmou vhodná opatření k zabránění kontaminaci půdy nebezpečnými látkami.

Musí také zhotovit soupis lokalit znečištěných těmito látkami, jestliže jejich koncentrace představuje významné riziko pro lidské zdraví nebo pro životní prostředí, a lokalit, na kterých v minulosti probíhaly určité činnosti (skládky, letiště, přístavy, vojenské prostory, činnosti upravené směrnicí o integrované prevenci a omezování znečištění atd.). Návrh obsahuje seznam těchto potenciálně znečišťujících činností.

Při prodeji takovéto lokality musí majitel nebo budoucí kupující poskytnout příslušnému národnímu orgánu a druhé straně v transakci zprávu o stavu půdy. Zpráva je vyhotovena schválenou organizací nebo osobou pověřenou členským státem.

Členské státy musí následně provést sanaci * znečištěných lokalit podle vnitrostátní strategie, která stanovuje priority. Když není možné vymáhat náklady na sanaci od odpovědné osoby, musí odpovídající finanční prostředky na rekultivaci lokality zajistit dotyčný členský stát.

Povědomí a výměna informací

Návrh směrnice také stanoví, že by členské státy měly zvyšovat povědomí veřejnosti o důležitosti ochrany půdy a že zajistí, aby veřejnost měla možnost podílet se na tvorbě, změně a přezkoumání programových opatření týkajících se rizikových oblastí a vnitrostátních sanačních strategií.

Členské státy musí Komisi poskytnout určité množství informací, zejména seznam rizikových oblastí, programová opatření a vnitrostátní sanační strategie.

Komise dále hodlá vytvořit fórum pro výměnu informací mezi členskými státy a zúčastněnými stranami o určování rizikových oblastí a metodách posuzování rizik.

Integrace

Členské státy a orgány Společenství musí začlenit péči o půdu do odvětvových politik, které mohou mít významný dopad na půdu, hlavně do zemědělství, regionálního rozvoje, dopravy a výzkumu.

Komise má v úmyslu hlavně přezkoumat stávající právní předpisy, zejména směrnici o kalech z čistíren odpadních vod a směrnici o integrované prevenci a omezování znečištění. Posoudí také možné součinnosti mezi touto strategií a směrnicí o vodě a s tematickou strategií pro mořské prostředí.

Výzkum

Komise zdůrazňuje důležitost dalšího výzkumu k zaplnění mezery ve znalostech o půdě a k posílení základů pro politiky, hlavně co se týče biologické rozmanitosti půdy.

Sedmý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj (2007–2013) obsahuje prvek pro podporu výzkumné činnosti v oblasti ochrany půdy a její funkce.

Nutnost chránit půdu

Půdou se obecně rozumí svrchní vrstva zemské kůry. Je to velmi dynamický systém, který plní mnoho funkcí * a hraje klíčovou roli pro lidské činnosti a přežití ekosystémů. Procesy její tvorby a regenerace jsou extrémně pomalé, což z ní činí neobnovitelný zdroj.

Hlavními degradačními procesy, kterým je vystavena půda v EU, jsou eroze, úbytek organické hmoty, kontaminace, zasolování, utužování půdy, ztráta biologické rozmanitosti půdy, stavební zakrytí, povodně a sesuvy.

Degradace půdy představuje v Evropě vážný problém. Za jejím vznikem nebo prohlubováním stojí lidská činnost, například nevhodné zemědělské a lesnické postupy, průmyslové činnosti, cestovní ruch, rozšiřování měst a průmyslových oblastí a výstavba.

Jejími důsledky jsou mimo jiné snižování úrodnosti půdy, uvolňování uhlíku, úbytek biologické rozmanitosti, nižší kapacita zadržování vody, narušení koloběhu plynů a živin a horší odbourávání kontaminujících látek. Degradace půdy má tak přímý dopad na kvalitu vody a ovzduší, biologickou rozmanitost a změny klimatu. Může rovněž poškozovat zdraví obyvatelstva a ohrozit bezpečnost potravin a krmiv.

Posouzení dopadů provedené v souladu s pokyny Komise a na základě dostupných údajů ukazuje, že degradace půdy může stát až 38 miliard EUR ročně.

Kontext

Až dosud nebyla půda předmětem zvláštních ochranných opatření na úrovni Společenství. Ochrana půdy je rozptýlena mezi několik ustanovení, spojených buď s ochranou životního prostředí, nebo s jinými politickými oblastmi, jako je zemědělství nebo rozvoj venkova. Tato ustanovení však vzhledem k rozmanitosti jejich cílů a jejich polí působnosti nemohou zajistit dostatečnou ochranu půdy.

Je nutná koordinovaná akce na evropské úrovni z důvodu vlivu stavu půdy na další oblasti životního prostředí nebo bezpečnosti potravin, které jsou upravené na úrovni Společenství, rizik narušení vnitřního trhu spojených s obnovou znečištěných lokalit, možného přeshraničního dopadu a mezinárodního rozměru tohoto problému.

Tato strategie je jednou ze sedmi tematických strategií šestého akčního programu pro životní prostředí přijatého v roce 2002. Je založena na důkladném studiu a rozsáhlé konzultaci s širokou veřejností a zúčastněnými stranami.

Klíčové pojmy aktu
  • Funkce půdy: hlavními funkcemi půdy jsou poskytování fyzického a kulturního prostředí pro člověka a jeho činnosti, produkce biomasy (potravy atd.) a surovin, uchovávání, filtrování a přeměna živin, látek a vody, poskytování podpory na rozvoj biologické rozmanitosti (stanoviště, druhy atd.), vytvoření zásobárny uhlíku a uchování geologického a archeologického dědictví.
  • Sanace: zásahy do půdy s cílem eliminovat, ovládnout, omezit nebo snížit množství znečišťujících látek tak, aby kontaminovaná lokalita s ohledem na její skutečné a budoucí schválené využití již nepředstavovala vážné riziko pro lidské zdraví nebo pro životní prostředí.

ODKAZY A POSTUP

NávrhÚřední věstníkPostup

KOM(2006) 232

2006/0086 (COD)

Poslední aktualizace: 06.09.2011
Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky