Soudní dvůr Evropské unie

Soudní dvůr Evropské unie provádí výklad právních předpisů EU a zajišťuje tedy jejich jednotné uplatňování ve všech státech EU. Rovněž řeší spory mezi vládami jednotlivých členských států EU a orgány EU. Na Soudní dvůr se mohou obrátit i jednotlivci, podniky nebo organizace, pokud se domnívají, že některý z orgánů EU porušil jejich práva.

Složení

Soudní dvůr Evropské unie tvoří jeden soudce za každý členský stát EU.

Soudnímu dvoru je nápomocno devět generálních advokátů, jejichž úkolem je předkládat stanoviska k případům předloženým soudu. Musejí tak činit veřejně a nestranně.

Soudci a generální advokáti jsou jmenováni na funkční období šesti let s možností opětovného jmenování. O kandidátech, které chtějí jmenovat, rozhodují vlády jednotlivých členských států EU.

Jelikož Soudní dvůr musí řešit velký počet případů, byl v zájmu lepší právní ochrany občanů zřízen další soudní orgán, tzv. Tribunál, který řeší případy předložené jednotlivci, podniky nebo některými organizacemi, a také případy, jež se týkají práva v oblasti hospodářské soutěže.

Třetím soudním orgánem je Soud pro veřejnou službu EU, který rozhoduje spory mezi Evropskou unií a jejími zaměstnanci.

Druhy případů

Soudní dvůr vynáší rozsudky případů, které mu byly předloženy. Mezi pět nejběžnějších patří:

  1. rozhodnutí o předběžné otázce – pokud soud některého ze členských států požádá Soudní dvůr, aby upřesnil výklad práva EU
  2. žaloba pro nesplnění povinnosti – žaloba proti členskému státu, který poruší evropské právo
  3. žaloba na neplatnost – žaloba, jejímž účelem je zrušit platnost právních předpisů EU, které porušují smlouvy nebo základní práva EU
  4. žaloba pro nečinnost – žaloba vedená proti orgánům EU, které nepřijaly rozhodnutí, jež po nich bylo požadováno
  5. přímé žaloby – podané jednotlivci, podniky nebo organizacemi proti určitým rozhodnutím nebo krokům EU

1. Řízení o předběžné otázce

Vnitrostátní soudy každé země EU odpovídají za řádné provádění práva EU ve své zemi. Existuje však riziko, že v různých zemích může být právo EU vykládáno různým způsobem.

Aby se tomuto riziku zabránilo, existuje tzv. „řízení o předběžné otázce“. Funguje tak, že vnitrostátní soud v případě jakékoli pochyby o výkladu či platnosti práva EU, může, a někdy i musí, požádat Soudní dvůr o radu. Toto doporučení se nazývá „rozhodnutí o předběžné otázce“.

2. Žaloba pro nesplnění povinnosti

Komise může zahájit toto řízení, pokud se domnívá, že členský stát neplní své povinnosti dané právními předpisy EU. Toto řízení může iniciovat také jiná členská země.

V obou případech Soudní dvůr prošetří obvinění a vynese rozsudek. Dojde-li k závěru, že obviněný členský stát skutečně neplní své povinnosti, vyzve ho k okamžité nápravě. Pokud Soudní dvůr shledá, že členský stát rozsudku nevyhověl, může mu uložit pokutu.

3. Řízení o prohlášení neplatnosti

Pokud se kterýkoli z členských států, Rada, Komise nebo (za určitých okolností) Evropský parlament domnívá, že je určitý právní předpis EU protiprávní, může Soudní dvůr požádat o zrušení jeho platnosti.

„Žalobu na neplatnost“ mohou využívat také fyzické osoby, pokud se jich jako fyzických osob konkrétní předpis přímo a nepříznivě dotýká, a proto chtějí, aby Soudní dvůr EU tento předpis zrušil.

Pokud Soudní dvůr shledá, že dotyčný předpis nebyl přijat náležitým způsobem nebo není náležitě podložen smlouvami, může ho prohlásit za neplatný.

4. Žaloba pro nečinnost

Smlouva vyžaduje, aby Evropský parlament, Rada a Komise přijaly za určitých okolností určitá rozhodnutí. Pokud tak neučiní, mohou členské státy, jiné orgány Společenství a (za určitých podmínek) jednotlivci nebo podniky podat stížnost k Soudnímu dvoru, aby byla tato nečinnost úředně zaznamenána.

5. Přímé žaloby

Každý jednotlivec nebo podnik, který se cítí poškozen činností nebo nečinností Evropského společenství nebo jeho zaměstnanců, může předložit žalobu u Tribunálu s cílem získat náhradu škody.

Průběh soudního řízení

Každému případu, který je projednáván u Soudního dvora, je přidělen soudce a generální advokát.

Případy předložené Soudnímu dvou se projednávají ve dvou fázích: písemné a ústní.

1. Písemná část

Soudci pověřenému daným případem všechny zúčastněné strany nejprve předloží písemné vyjádření. Soudce poté vypracuje shrnutí těchto vyjádření a písemně zhodnotí právní stav případu.

2. Ústní část

Druhou částí řízení je veřejné slyšení. Podle složitosti případu se tato část odehrává před senátem složeným ze 3, 5 nebo 13 soudců, případně Soudní dvůr zasedá v plénu složeném ze všech soudců. V rámci slyšení předloží právní zástupci stran svůj případ soudcům a generálnímu advokátovi, kteří jim mohou pokládat otázky.

Generální advokát poté předloží své stanovisko. Soudci poté společně případ projednají a vynesou rozsudek.

Stanoviska generálních advokátů jsou nutná, pouze pokud se Soudní dvůr domnívá, že daný případ nastoluje nové právní otázky. Soud se stanoviskem generálního advokáta řídit nemusí.

Rozsudek Soudního dvora je výsledkem rozhodnutí většiny a je přednesen na veřejném slyšení. Slyšení jsou často přenášena televizním kanálem Europe by Satellite Englishfrançais (EbS).

Řízení před Tribunálem probíhá podobným způsobem. Rozdíl je v tom, že není překládáno stanovisko generálního advokáta.


KONTAKT

Informační služba – všeobecné dotazy

Volejte na
00 800 6 7 8 9 10 11 Více informací o službě

Pošlete svůj dotaz e-mailem

Kontakty, informace o prohlídkách institucí, kontakty pro novináře

Máte nápad, jak tyto stránky vylepšit?

Nalezli jste informace, které jste hledali?

AnoNe

Co jste hledali?

Máte nějaké připomínky?