Složení Soudního dvora Evropské unie
Soudní dvůr Evropské unie tvoří jeden soudce za každý členských stát EU.
Soudnímu dvoru je nápomocno osm „generálních advokátů“, jejichž úkolem je předkládat stanoviska k případům předloženým Soudu. Tento úkol vykonávají veřejně a nestranným způsobem.
Soudci a generální advokáti jsou jmenováni na funkční období šesti let s možností opětovného jmenování. O kandidátech, které chtějí jmenovat, rozhodují vlády jednotlivých členských států EU.
Jelikož Soudní dvůr musí řešit velký počet případů, které mu jsou předloženy, byl v zájmu lepší právní ochrany občanů zřízen další soudní orgán, tzv. Tribunál, který řeší případy předložené jednotlivci, podniky nebo některými organizacemi, a také případy, jež se týkají práva v oblasti hospodářské soutěže.
Třetím soudním orgánem je Soud pro veřejnou službu EU, který rozhoduje spory mezi Evropskou unií a jejími zaměstnanci.
Druhy případů
Soudní dvůr vynáší rozsudky případech, které mu byly předloženy. Mezi pět nejběžnějších patří:
- řízení o předběžné otázce – pokud soud některého ze členských států požádá Soudní dvůr, aby upřesnil výklad práva EU
- žaloba pro nesplnění povinnosti – žaloba vedená proti členskému státu EU, který neuplatňuje některý z právních předpisů EU
- žaloba na neplatnost – žaloba, jejímž účelem je zrušit platnost právních předpisů EU, které porušují smlouvy nebo základní práva EU
- žaloba pro nečinnost – žaloba vedená proti orgánům EU, které nepřijaly rozhodnutí, jež po nich bylo požadováno
- přímé žaloby – podané jednotlivci, podniky nebo organizacemi proti určitým rozhodnutím nebo krokům EU
1. Řízení o předběžné otázce
Vnitrostátní soudy každé země EU odpovídají za správné uplatňování práva EU ve své zemi. Existuje však riziko, že v různých zemích může být právo EU vykládáno různým způsobem.
Různému výkladu zabraňuje tzv. „řízení o předběžné otázce“. Funguje tak, že vnitrostátní soud v případě jakékoli pochyby o výkladu či platnosti práva EU, může, a někdy i musí, požádat Soudní dvůr o radu. Té se říká předběžná otázka.
2. Žaloba pro nesplnění povinnosti
Komise může zahájit toto řízení, pokud se domnívá, že členský stát neplní své povinnosti dané právními předpisy EU. Toto řízení může zahájit také jiná členská země.
V obou případech Soudní dvůr obvinění prošetří a vynese rozsudek. Dojde-li k závěru, že obviněný členský stát skutečně neplní své povinnosti, vyzve ho k okamžité nápravě. Pokud Soudní dvůr shledá, že členský stát rozsudku nevyhověl, může mu uložit pokutu.
3. Žaloba na neplatnost
Pokud se kterýkoli z členských států, Rada, Komise nebo (za určitých okolností) Evropský parlament domnívá, že je určitý právní předpis EU protiprávní, může Soudní dvůr požádat o zrušení jeho platnosti.
„Žalobu na neplatnost“ mohou využívat také fyzické osoby, pokud se jich jako fyzických osob konkrétní předpis přímo a nepříznivě dotýká, a proto chtějí, aby Soudní dvůr EU tento předpis zrušil.
Pokud Soudní dvůr shledá, že dotyčný předpis nebyl přijat náležitým způsobem nebo není náležitě podložen smlouvami, může ho prohlásit za neplatný.
4. Žaloba pro nečinnost
Smlouva vyžaduje, aby Evropský parlament, Rada a Komise přijaly za určitých okolností určitá rozhodnutí. Pokud tak neučiní, mohou členské státy, jiné orgány Společenství a (za určitých podmínek) jednotlivci nebo podniky podat stížnost k Soudnímu dvoru, aby byla tato nečinnost úředně zaznamenána.
5. Přímé žaloby
Každý jednotlivec nebo podnik, který se cítí poškozen činností nebo nečinností Evropského společenství nebo jeho zaměstnanců může předložit žalobu u Tribunálu s cílem získat náhradu škody.
Průběh soudního řízení
Každému případu, který je projednáván u Soudního dvora, je přidělen soudce a generální advokát.
Případy předložené Soudnímu dvou se projednávají ve dvou částech: písemné a ústní.
1. Písemná část
Soudci pověřenému daným případem všechny zúčastněné strany nejprve předloží písemné vyjádření. Soudce poté vypracuje shrnutí těchto vyjádření a písemně zhodnotí právní stav případu.
2. Ústní část
Druhou částí řízení je veřejné slyšení. Podle složitosti případu se tato část odehrává před senátem složeným ze 3, 5 nebo 13 soudců, případně Soudní dvůr zasedá v plénu složeném ze všech soudců. V rámci slyšení předloží právní zástupci stran svůj případ soudcům a generálnímu advokátovi, kteří jim mohou pokládat otázky.
Generální advokát poté předloží své stanovisko. Soudci poté společně případ projednají a vynesou rozsudek.
Stanoviska generálních advokátů jsou nutná, pouze pokud se Soudní dvůr domnívá, že daný případ nastoluje nové právní otázky. Soud se stanoviskem generálního advokáta nemusí řídit.
Rozsudek Soudního dvora je výsledkem rozhodnutí většiny a je přednesen na veřejném slyšení. Slyšení jsou často přenášena televizí (televizní kanál Europe by Satellite 
(EbS)).
Řízení před Tribunálem probíhá podobným způsobem. Rozdíl je v tom, že není předkládáno stanovisko generálního advokáta.
