Rada Evropské unie

V Radě Evropské unie (neoficiálně se jí také říká Rada EU) se setkávají ministři členských států EU a přijímají právní předpisy a koordinují chod jednotlivých politik.

Neplést si s:

  • Evropskou radou – další orgán EU, který se schází čtyřikrát do roka a ve kterém vedoucí představitelé EU projednávají politické priority EU
  • Radou Evropy DeutschEnglishfrançaisitaliano – není orgánem EU

Co je úkolem Rady EU?

  1. schvaluje zákony EU
  2. koordinuje hlavní směry hospodářských politik členských států EU
  3. podepisuje dohody mezi EU a dalšími zeměmi
  4. schvaluje roční rozpočet EU
  5. rozvíjí zahraniční a obrannou politiku EU
  6. koordinuje spolupráci mezi soudními orgány a policejními složkami členských států

1. Schvalování zákonů EU

Rada a Evropský parlament mají společně poslední slovo při schvalování právních předpisů EU, které navrhuje Komise.

2. Koordinace hospodářských politik

Členské státy EU se dohodly na nutnosti celkové hospodářské politiky EU, která bude koordinována ministry hospodářství a financí jednotlivých států.

Mezi další cíle patří vytváření nových pracovních míst, zvýšení kvality vzdělávání, zdravotní péče a sociálního zabezpečení. I když každá země vytváří pro tyto oblasti svou vlastní politiku, mohou se státy dohodnout na společných cílech a využít zkušeností ostatních.

3. Podepisování mezinárodních dohod

Rada podepisuje jménem EU dohody, které se týkají různých oblastí: životní prostředí, obchod, rozvoj, textilní průmysl, rybolov, věda, technika a doprava.

4. Schvalování rozpočtu EU

O objemu peněžních prostředků, jež může EU za rok vyčerpat, rozhoduje Rada společně s Evropským parlamentem.

5. Zahraniční a obranná politika

Vlády členských států mají tyto oblasti plně ve své pravomoci, ale dohromady rozvíjejí společnou zahraniční a obrannou politiku. Rada je hlavní platformou pro tuto spolupráci.

Evropská unie nemá svoji vlastní armádu. Avšak v případě, že je nutné rychle zareagovat na mezinárodní konflikty nebo přírodní katastrofy, nasazují některé státy EU jednotky rychlé reakce, jejichž úkolem je humanitární činnost, záchranné akce a udržení míru.

6. Spravedlnost

Občané EU by měli mít rovnocenný přístup k právu na území celé EU. To např. znamená, že soudní rozsudky jednoho státu EU (např. rozvody) by měly být uznávány ve všech státech EU, jak to prosazují ministři spravedlnosti členských států při zasedáních v Radě.

Ministři spravedlnosti a vnitra koordinují ochranu vnějších hranic EU a boj proti terorismu a mezinárodnímu organizovanému zločinu.

Kdo je členem Rady?

Rada nemá stálé členy. Členské státy posílají na každé zasedání Rady toho ministra, který odpovídá za politickou oblast, jež bude projednávána, např. ministra životního prostředí, pokud se bude jednat o problematice životního prostředí. Toto zasedání pak ponese název „Rada (ve složení) pro životní prostředí“.

Kdo jednotlivým zasedáním předsedá?

Rada pro zahraniční věci má svého stálého předsedu – je jím vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku English EU.

Všem dalším zasedáním Rady předsedá příslušný ministr ze země, která byla pověřena předsednictvím v EU.

Jestliže se zasedání Rady pro životní prostředí uskuteční v době, kdy je předsednickou zemí Estonsko, bude tomuto zasedání předsedat estonský ministr životního prostředí.

Předsednické země v období 2011 až 2020

  • Maďarsko: leden–červen 2011
  • Polsko: červenec–prosinec 2011
  • Dánsko: leden–červen 2012
  • Kypr: červenec–prosinec 2012
  • Irsko: leden–červen 2013
  • Litva: červenec–prosinec 2013
  • Řecko: leden–červen 2014
  • Itálie: červenec–prosinec 2014
  • Lotyšsko: leden–červen 2015
  • Lucembursko: červenec–prosinec 2015
  • Nizozemsko: leden–červen 2016
  • Slovensko: červenec–prosinec 2016
  • Malta: leden–červen 2017
  • Spojené království: červenec–prosinec 2017
  • Estonsko: leden–červen 2018
  • Bulharsko: červenec–prosinec 2018
  • Rakousko: leden–červen 2019
  • Rumunsko: červenec–prosinec 2019
  • Finsko: leden–červen 2020

Hlasování

Rozhodnutí v Radě EU jsou obecně přijímána na základě kvalifikované většiny. Čím má stát více obyvatel, tím více hlasů mu připadá, avšak tento počet hlasů je upraven ve prospěch zemí s menším počtem obyvatel:

  • Francie, Itálie, Německo a Spojené království: 29 hlasů
  • Polsko a Španělsko: 27 hlasů
  • Rumunsko: 14 hlasů
  • Nizozemsko: 13 hlasů
  • Belgie, Česká republika, Maďarsko, Portugalsko a Řecko: 12 hlasů
  • Rakousko, Bulharsko a Švédsko: 10 hlasů
  • Chorvatsko, Dánsko, Finsko, Irsko, Litva a Slovensko: 7 hlasů
  • Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko a Slovinsko: 4 hlasy
  • Malta: 3 hlasy

CELKEM: 352 hlasů

Pokud se v Radě hlasuje, používá se hlasování tzv. kvalifikovanou většinou. Kvalifikované většiny se dosáhne,

  • pokud většina (někdy i dvě třetiny) z 28 členských států hlasuje pro
  • pokud je odevzdáno alespoň 260 z 352 hlasů

Kromě toho může kterýkoli členský stát požádat, aby bylo ověřeno, zda většina představuje alespoň 62 % obyvatelstva Unie. Pokud tato podmínka není splněna, návrh nemůže být přijat.

Při hlasování o citlivých otázkách (např. bezpečnosti, vnějších vztazích nebo daňové problematice) musí Rada přijmout rozhodnutí jednomyslně. To znamená, že jedna země může zabránit tomu, aby bylo rozhodnutí přijato.

Od roku 2014 bude zavedeno tzv. hlasování dvojí většinou.

K přijetí návrhu bude nutné získat podporu dvou druhů většiny: většiny zemí (alespoň 15) a většiny obyvatelstva EU (tzn. země, které hlasují pro návrh musí zastupovat minimálně 65 % obyvatelstva EU).


 Viz také

 Ke stažení

KONTAKT

Informační služba – všeobecné dotazy

Volejte na
00 800 6 7 8 9 10 11 Více informací o službě

Pošlete svůj dotaz e-mailem

Kontakty, informace o prohlídkách institucí, kontakty pro novináře

Máte nápad, jak tyto stránky vylepšit?

Nalezli jste informace, které jste hledali?

AnoNe

Co jste hledali?

Máte nějaké připomínky?