Zakladatelé EU

Tito vizionářští vůdci inspirovali vytvoření Evropské unie, v níž dnes žijeme. Bez jejich energie a motivace bychom nežili v oblasti míru a stability, které považujeme za samozřejmost. Zakladatelé tvořili rozmanitou skupinu lidí – od bojovníků odboje až po právníky –, které pojily stejné ideály: mírová, sjednocená a prosperující Evropa. Kromě zakladatelů uvedených níže pracovalo na evropském projektu a inspirovalo jej mnoho dalších lidí. Tato část o zakladatelích je proto prací, která nekončí.

Konrad Adenauer: pragmatický demokrat a neúnavný sjednotitel

První kancléř Spolkové republiky Německo, který stál v čele nově vytvořeného státu v letech 1949-63, více než kdokoli jiný změnil tvář poválečného Německa a Evropy.

Základním kamenem Adenauerovy zahraniční politiky bylo usmíření s Francií. Společně s francouzským prezidentem Charlesem de Gaullem dosáhli obratu v dějinách: v roce 1963 podepsali bývalí úhlavní nepřátelé Německo a Francie smlouvu o přátelství, která se stala jedním z milníků na cestě k evropské integraci.

X

Z projevu Konrada Adenauera, 2. července 1966 v Metách

Pokud se nám podaří vytvořit organizaci, díky níž budou mít Francouzi přehled o všem, co se odehrává ve výrobě oceli a těžbě uhlí v Německu, a pokud by naopak Němci viděli, co se děje v těchto odvětvích ve Francii, byl by tento systém vzájemné kontroly ideální pro realizaci politiky založené na důvěře.


Konrad Adenauer spricht am 2. Juli 1966 in Metz

Wenn es uns gelingt, eine Organisation zu schaffen, die den Franzosen gestattet, alles das zu sehen, was auf dem Gebiete der Fabrikation von Stahl und der Förderung von Kohle in Deutschland vor sich geht und, wenn umgekehrt, die Deutschen sehen, was in Frankreich vor sich geht, dann ist diese gegenseitige Kontrolle das beste Mittel, um eine Politik zu treiben, die sich auf Vertrauen gründet.

Joseph Bech: jak může malá země sehrát klíčovou roli v integraci Evropy

Joseph Bech byl lucemburský politik, který na začátku 50. let minulého století pomáhal založit Evropské společenství uhlí a oceli a na konci 50. let se stal jedním z hlavních strůjců myšlenky evropské integrace.

Společné memorandum zemí Beneluxu vedlo v červnu roku 1955 ke svolání messinské konference, která připravila cestu ke vzniku Evropského hospodářského společenství.

X

Z projevu Josepha Becha ve Štrasburku v roce 1968

Proč jsme zahájili evropský projekt po druhé světové válce? Protože jsme považovali za naprosto nezbytné vytvořit novou Evropu, v níž se bude moci usmířit Francie a Německo.

A teď můžeme říci, že alespoň v této oblasti – která je oblastí klíčovou, protože na ní závisí mír v Evropě – se podařilo vytvořit myšlenku sjednocené Evropy, což bylo jedním z cílů boje za Evropu.


Joseph Bech parle en 1968 à Strasbourg

Pourquoi est-ce qu’en réalité nous avons voulu faire l’Europe au lendemain de la Seconde Guerre mondiale ? Nous pensions qu’il fallait absolument créer une Europe nouvelle afin de permettre, dans ce cadre nouveau, de réconcilier la France et l’Allemagne.

Et constatons que tout au moins dans ce domaine qui était un domaine essentiel, puisque c’est la paix en Europe qui en dépend, nous avons fait l’idée européenne ou l’un des motifs, l’un des objectifs de la lutte pour l’Europe unie a été atteint.

Johan Willem Beyen: plán společného trhu

Holanďan Johan Willem Beyen, který pracoval jako mezinárodní bankéř, obchodník a politik, vdechl tzv. „Beyenovým plánem“ v polovině 50. let minulého století nový život procesu evropské integrace.

Beyen je jedním z méně známých členů skupiny otců zakladatelů Evropské unie. Lidé, kteří ho znali, jej obdivovali pro jeho osobní kouzlo a šarm, orientaci v mezinárodním dění a uvolněnost.

X

Winston Churchill: výzva k vytvoření Spojených států evropských

Bývalý armádní důstojník, válečný zpravodaj a britský premiér Winston Churchill (premiérem byl v letech 1940–45 a 1951–55) jako jeden z prvních vyzýval k vytvoření „Spojených států evropských“. Zkušenosti z druhé světové války jej přesvědčily, že mír může zaručit jedině sjednocená Evropa. Jeho cílem bylo v Evropě jednou provždy vymýtit zlo nacionalismu a rozpoutávání válečných konfliktů.

X

Z projevu Winstona Churchilla, 19. září 1946 v Curychu

… musíme znovu vytvořit evropskou rodinu v regionální struktuře, které můžeme třeba říkat Spojené státy evropské, a prvním praktickým krokem k jejich vytvoření bude ustavení Rady Evropy. Pokud nebudou na začátku všechny evropské státy ochotny nebo schopny se k této unii připojit, musíme spojit a sloučit ty, které to chtějí a mohou udělat.


Winston Churchill speaking on 19 September 1946 in Zurich

…we must re-create the European family in a regional structure called, it may be, the United States of Europe, and the first practical step will be to form a Council of Europe. If at first all the States of Europe are not willing or able to join the union we must nevertheless proceed to assemble and combine those who will and those who can.

Alcide de Gasperi: podnětný vyjednavač za demokracii a svobodu v Evropě

Alcide de Gasperi ve funkci italského premiéra a ministra zahraničních věcí v letech 1945 až 1953 určoval, jakým směrem se jeho země v poválečném období vydá.

Usilovně podporoval iniciativy zaměřené na spojení západní Evropy a podílel se na realizaci Marshallova plánu a vytvoření úzkých hospodářských vazeb s ostatními evropskými zeměmi, zvláště s Francií.

X

Z projevu Alcide de Gasperiho, 12. ledna 1951 ve Štrasburku

Pokud vytvoříme jen společné správní orgány a nebude existovat politická vůle na vyšší úrovni, kterou by reprezentoval ústřední orgán, v němž by se setkávaly politické postoje jednotlivých států, narážely by na sebe a vzájemně se inspirovaly, hrozí to, že evropská aktivita bude ve srovnání s aktivitou jednotlivých států postrádat jiskru a dostatečné impulzy. Možná, že takový orgán bude považován za utiskující a zbytečný, tak jako jeho předchůdci ve Svaté říši římské v době jejího úpadku.


Alcide de Gasperi parle le 12 janvier 1951 à Strasbourg

Si nous ne bâtissons que des administrations communes sans qu'il y ait une volonté politique supérieure vérifiée par un organisme central, dans lesquels les volontés nationales se rencontrent, se précisent et se réchauffent dans une synthèse supérieure, nous risquons que cette activité européenne, comparée aux vitalités nationales particulières, paraisse sans chaleur, sans vie idéale. Il pourrait même apparaître à certain moment un harnachement superflu et peut être oppressif, tel que le Saint-Empire Romain apparu à certaine période de son déclin.

Walter Hallstein: diplomat, který posunul proces evropské integrace kupředu

Walter Hallstein byl v letech 1958 až 1967 prvním předsedou Evropské komise, oddaným Evropanem a důrazným zastáncem evropské integrace.

Ve funkci předsedy Evropské komise usiloval o rychlé uskutečnění společného trhu. Jeho energie, nadšení a přesvědčovací schopnosti pomáhaly prosazovat myšlenku evropské integrace i v době, kdy už post předsedy Komise nezastával. Během svého působení ve funkci posunul proces sjednocení Evropy o významný krok kupředu.

X

Z projevu Waltera Hallsteina, 2. března 1953 ve Štrasburku

Co je naší hnací silou, je dobře známo – nezničitelný pocit sounáležitosti s Evropou. Bez silné a jednotné Evropy se Evropané – ani svět – nemohou těšit skutečné prosperitě.

Rozdrobená Evropa se stane Balkánem světa a vybízela by ostatní k tomu, aby zasahovali do našich záležitostí. Pokud chceme, aby nás bylo slyšet, musíme mluvit jedním hlasem. A proto bychom neměli zveličovat, že se někdo občas bude snažit obhajovat své vlastní zájmy nebo že se takových zájmů objeví víc najednou.


Walter Hallstein spricht am 2. März 1953 in Straßburg

Was uns vorwärts treibt, ist zur Genüge bekannt: Es gibt ein unzerstörbares europäisches Selbstgefühl. Nur mit einem starken, einigen Europa können die Europäer - und kann die Welt - wirklich gedeihen. Ein zersplittertes Europa wird zum Balkan der Welt werden und zur ständigen Einladung an andere, sich in seine Angelegenheiten einzumischen. Es muss mit einer Stimme sprechen, um gehört zu werden. Nichts ist darum unangebrachter, als die von Zeit zu Zeit eintretende Konzentration auf einzelne Ausgleichsvorgänge oder ihre gelegentliche Kumulierung zu dramatisieren.

Sicco Mansholt: zemědělec, odbojář a skutečný Evropan

Sicco Mansholt byl zemědělcem, členem holandského odboje za druhé světové války, politikem a prvním evropským komisařem odpovědným za oblast zemědělství. Mansholtovy představy a plány položily základy pro společnou zemědělskou politiku Evropské unie, tzn. politiku, jíž se od dob založení Evropské unie přikládá největší význam.

Hrůzostrašné zážitky z doby hladomoru v Nizozemsku na konci druhé světové války jej dovedly k přesvědčení, že Evropa se musí stát hospodářsky soběstačnou a že je třeba zajistit stálý přísun cenově dostupných potravin pro všechny.

X

Z projevu Sicca Mansholta, 10. prosince 1968 v Bruselu

Komise prezentovala Radě ministrů své názory na to, co je třeba udělat v evropském zemědělství v příštích 10 letech.

Informovala Radu o tom, že nejprve bude předloženo memorandum o struktuře zemědělství (v nejobecnějším smyslu slova).

Příslušná opatření mají dalekosáhlé důsledky, nejen finanční, ale i strukturální. Právě proto Komise cítí, že je vhodné memorandum předložit.


Sicco Mansholt in gesprek op 10 december 1968 in Brussel

De Commissie heeft dus zojuist aan de ministerraad een uiteenzetting gegeven van wat zij meent dat in de komende 10 jaar moet gebeuren in de Europese landbouw.

Zij heeft dus meegedeeld dat er in de 1ste plaats een memorandum zal worden overgelegd ten aanzien van de agrarische structuur in de ruimste zin van het woord.

Het zijn zulke ingrijpende maatregelen, niet alleen financieel diep ingrijpend maar ook structureel diep ingrijpend, dat zij meent dat de vorm van een memorandum de juiste is.

Jean Monnet: stmelující osobnost u zrodu Evropské unie

Francouzský ekonomický a politický poradce Jean Monnet zasvětil svůj život úsilí o sjednocení Evropy. Inspiroval vyhlášení „Schumanova plánu“, který předvídal sloučení těžkého průmyslu v západní Evropě.

Monnet pocházel z francouzského regionu Cognac. Když v 16 letech ukončil studium, cestoval po celém světě jako obchodník s koňakem a později také jako bankéř. Během obou světových válek zastával vysoké funkce v oblasti koordinace průmyslové výroby ve Francii a Spojeném království.

X

Z projevu Josepha Moneta ve Štrasburku v roce 1951

Rozhodnutí tohoto prvního evropského orgánu, Vysokého úřadu v našich šesti zemích naplňují, jako by šlo o zemi jednu. To je jedna z rozhodujících změn našeho podniku a zkouška jeho úspěchu.

První společný trh, první nadnárodní instituce – Evropa se začíná sjednocovat!


Jean Monnet parle en 1951 à Strasbourg

Les décisions de ce premier exécutif européen qu’est la Haute Autorité, sont exécutées dans nos six pays comme s'ils n’en faisaient qu'un. C'est là une des transformations essentielles que réalise notre entreprise et le test de sa réussite.

Ce premier marché commun, ces premières institutions supranationales, c'est l'Europe qui commence à s'unir.

Robert Schuman: architekt projektu evropské integrace

Politik a právník Robert Schuman, francouzský ministr zahraničí v letech 1948 až 1952, je považován za jednoho z „otců zakladatelů“ projektu sjednocené Evropy.

Ve spolupráci s Jeanem Monnetem vypracoval slavný Schumanův plán, který veřejnosti představil dne 9. května roku 1950; toto datum se dnes považuje za den vzniku Evropské unie. V plánu navrhl společný dohled nad výrobou uhlí a oceli, nejdůležitějších surovin pro zbrojní průmysl. Základní myšlenkou bylo, že nebudou-li produkci uhlí a oceli samostatně řídit jednotlivé státy, nebudou schopny vést válku.

X

Z deklarace Roberta Schumana 9. května 1950 v Paříži

Tím, že už dvacet let Francie usiluje o sjednocenou Evropu, sleduje především jeden cíl - sloužit míru.

Protože Evropa nebyla sjednocená, jsme zažili válku. Evropa se nevytvoří najednou, nebo podle jednoho plánu. Uskuteční se naplňováním konkrétních cílů, vytvářejíc nejprve skutečnou solidaritu. Francouzská vláda navrhuje podřídit celou francouzsko-německou výrobu uhlí a oceli společnému Vysokému úřadu, jako organizaci otevřené účasti jiných evropských zemí.


Robert Schuman donne sa déclaration le 9 mai 1950 à Paris

En se faisant depuis plus de 20 ans le champion d'une Europe unie, la France a toujours eu pour objet essentiel de servir la paix.

L'Europe n'a pas été faite, nous avons eu la guerre. L'Europe ne se fera pas d'un coup, ni dans une construction d'ensemble. Elle se fera par des réalisations concrètes, créant d'abord une solidarité de fait. Le gouvernement français propose de placer l'ensemble de la production franco-allemande de charbon et d'acier sous une haute autorité commune.

Paul-Henri Spaak: evropský vizionář, jenž si lidi uměl získat na svou stranu

„Evropský státník“ – Belgičan Paul-Henri Spaak si tento titul vzhledem ke své dlouhé politické kariéře plně zaslouží.

Spaak hrál vedoucí úlohu při formulaci Římské smlouvy. Na tzv. Messinské konferenci v roce 1955 jej šest zúčastněných vlád jmenovalo předsedou pracovního výboru, který smlouvu připravoval.

X

Z projevu Paula-Henriho Spaaka, 11. prosince 1951 v Paříži

... možná, že někteří si významu a užitečnost tohoto podniku nejsou téměř vědomi, ale pro řadu z nás jde o mimořádně důležitou a naléhavou věc.

Divím se těm, kteří zůstávají klidní, vzhledem ke stavu, v němž se teď Evropa nachází. Bylo by možné mít nesmiřitelný postoj, pokud bychom se nedrželi parlamentních postupů… jenže – uvědomte si, jaké období máme za sebou!


Paul-Henri Spaak parle le 11 décembre 1951 à Paris

…alors que certains sont à peine touchés par l'intérêt et l'utilité de notre besogne, pour un certain nombre d'entre nous ce que nous aurions à faire ici c'est une chose vitale et d'une urgente nécessité.

J'admire ceux qui peuvent rester calme dans l'état actuel de l'Europe. On pourrait être terriblement cruel si nous n'étions pas forcé d'être aussi parlementaire.., mais tout de même retournez-vous un peu sur les années qui viennent de s'écouler!

Altiero Spinelli: oddaný zastánce evropského federalismu

Italský politik Altiero Spinelli patřil k „otcům zakladatelům“ Evropské unie. Byl výraznou osobností, která stála za návrhem Evropského parlamentu na smlouvu o vytvoření federální Evropské unie, tzv. „Spinelliho plánem“. Tento návrh byl v roce 1984 v Parlamentu schválen drtivou většinou a stal se významným podnětem k posílení Smluv EU v 80. a 90. letech 20. století.

X

Z projevu Altiera Spinelliho, 8. července 1981 ve Štrasburku

Především musíme neustále zvyšovat účast parlamentu na celém procesu. Proto vyzýváme k vytvoření nového parlamentního výboru, který by se (ať už se bude jmenovat jakkoli) na tuto otázku soustředil. Tento výbor bude vypracovávat průběžné zprávy a bude parlament vyzývat k tomu, aby si zvolil některou z předložených alternativ realizace a aby na základě jednání dospěl k co nejširšímu konsenzu. Cílem je přijetí reformy s tím, že si všechny strany uvědomují její význam a důsledky.


Altiero Spinelli parlando l’8 luglio 1981 a Strasburgo

Dovremo in primo luogo impegnare sempre più e sempre più fortemente il Parlamento tutto intero. È per questo che chiediamo la costituzione di una nuova commissione parlamentare che, comunque essa si chiami, si occupi solo di questo tema e che man mano presenti rapporti interinali al Parlamento per chiamarlo a decidere fra le varie opzioni che si presenteranno ed a formare attraverso larghi dibattiti di consensi più ampi possibili, fino a giungere al voto finale del progetto di riforma, nella piena consapevolezza da parte di tutti di ciò che significa e implica.

 Ke stažení

KONTAKT

Informační služba – všeobecné dotazy

Volejte na
00 800 6 7 8 9 10 11 Více informací o službě

Pošlete svůj dotaz e-mailem

Kontakty, informace o prohlídkách institucí, kontakty pro novináře

Máte nápad, jak tyto stránky vylepšit?

Nalezli jste informace, které jste hledali?

AnoNe

Co jste hledali?

Máte nějaké připomínky?