11. září 2001 zaútočí unesená dopravní letadla na dvě věže Světového obchodního centra v New Yorku a na budovu Pentagonu ve Washingtonu. Téměř 3 000 lidí zahyne. Země EU stojí v boji proti mezinárodnímu terorismu pevně na straně Spojených států amerických.
1. leden 2002
Jsou zavedeny eurobankovky a euromince. Tisk, ražení a jejich distribuce ve dvanácti zemích je velkou logistickou operací. Do oběhu je uvedeno více než 80 miliard mincí. Bankovky jsou pro všechny země stejné. Mince mají jednu společnou stranu, která udává hodnotu, zatímco druhá nese zvláštní národní emblém. Všechny volně obíhají. Bereme jako samozřejmost, že si lze koupit jízdenku na metro v Madridu za finskou (nebo jakoukoli jinou) eurominci.
31. březen 2003
V rámci své zahraniční a bezpečnostní politiky zahajuje EU mírové operace na Balkáně, nejdříve v Bývalé jugoslávské republice Makedonii a poté v Bosně a Hercegovině. V obou případech jsou nahrazeny jednotky NATO ozbrojenými silami pod vedením Evropské unie. Z vnitřního hlediska souhlasí EU s vytvořením prostoru svobody, bezpečnosti a práva pro všechny své občany do roku 2010.
1. květen 2004
Osm zemí střední a východní Evropy – Česká republika, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Polsko, Slovensko a Slovinsko – vstupuje do EU, čímž končí rozdělení Evropy, o kterém bylo rozhodnuto před 60 lety v Jaltě. Členskými státy EU se také stávají Kypr a Malta. Přistoupení Bulharska a Rumunska se očekává v roce 2007. Kandidátskými zeměmi na členství jsou také Chorvatsko a Turecko.
Členské státy: Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Španělsko, Spojené království a Švédsko.
Nové členské státy: Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko.
Kandidátské země: Bulharsko, Rumunsko a Turecko.
29. říjen 2004
25 členských států EU podepisuje Smlouvu o Ústavě pro Evropu . Jejím cílem je zlepšit demokratické rozhodování a schopnost jednání v EU o více než 25 zemích. Ústava vytváří úřad evropského ministra zahraničních věcí. Před svým vstupem v platnost musí být ratifikována všemi 25 státy.
Kjótský protokol, mezinárodní smlouva k omezení globálního oteplování a snížení emisí skleníkových plynů, vstupuje v platnost v únoru 2005. EU vždy vedla v úsilí o snížení dopadu klimatických změn. Spojené státy americké nejsou smluvní stranou Protokolu.
Revoluce v oblasti komunikací pokračuje. Mnoho škol a domácností má nyní vysokorychlostní přístup k internetu. Textové zprávy a SMS jsou pro mladé lidi oblíbeným způsobem, jak vzájemně zůstat v trvalém kontaktu. Širokoúhlé a ploché televizní obrazovky a DVD jsou oblíbenou domácí zábavou.
1. leden 2007
Dvě další země východní Evropy, Bulharsko a Rumunsko, nyní vstupují do EU a počet členských států se tak zvyšuje na 27. Kandidáty na budoucí členství jsou také Chorvatsko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie a Turecko.
Členské státy: Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Spojené království a Švédsko.
Nové členské státy: Bulharsko a Rumunsko.
Kandidátské země: Chorvatsko , Bývalá jugoslávská republika Makedonie a Turecko .
13. prosince 2007
Všech 27 členských států EU podepíše Lisabonskou smlouvu, která doplňuje předchozí smlouvy. Je vypracována tak, aby posílila demokracii, efektivnost a transparentnost EU a umožnila jí tak zabývat se globálními otázkami, jako jsou změny klimatu, bezpečnost a udržitelný vývoj. Všechny země EU ratifikují Lisabonskou smlouvu, která vstupuje v platnost dne 1. prosince 2009.
Září 2008
Na světové hospodářství doléhá velká finanční krize. Problémy začínají kvůli hypotéčním úvěrům ve Spojených státech. Problémy má také několik evropských bank. Tato krize vede k užší hospodářské spolupráci mezi zeměmi EU.