Základy Evropské unie byly položeny jen několik let po doznění druhé světové války. První krok evropské integrace spočíval v upevnění hospodářské spolupráce. Vycházelo se z jednoduchého předpokladu: Je méně pravděpodobné, že státy, které spolu obchodují a jsou tak na sobě ekonomicky závislé, vyvolají ozbrojený konflikt. V roce 1958 bylo založeno Evropské hospodářské společenství (EHS), které ve svých začátcích rozvíjelo hospodářskou spolupráci šesti zemí: Belgie, Francie, Německa, Itálie, Lucemburska a Nizozemska. Od té doby došlo k vytvoření rozsáhlého jednotného trhu, který se neustále rozvíjí, aby dosáhl svého plného potenciálu.
Z počáteční čistě hospodářsky orientované spolupráce se tak zrodilo společenství, které spolupracuje v celé řadě politických oblastí – od rozvojové pomoci po ochranu životního prostředí. Tuto proměnu odráží i změna názvu společenství z EHS na Evropskou unii (EU), která se odehrála v roce 1993.
Unie se zasloužila o zachování míru, stability a prosperity, milionům lidí pomohla zvýšit životní úroveň a dala vzniknout společné evropské měně. Díky zrušení hraničních kontrol mezi zeměmi EU mohou lidé cestovat bez omezení po větší části kontinentu. Usnadnily se také podmínky pro ty, kteří se v rámci Unie stěhují za prací.
Evropská unie je založena na zásadách právního státu. To znamená, že veškerá činnost se odvíjí od smluv, s nimiž všechny členské země vyslovily dobrovolný a demokratický souhlas. Tyto závazné dohody stanovují cíle EU v mnoha oblastech její činnosti.
Jedním z hlavních cílů je podpora dodržování lidských práv jak v rámci Unie, tak na celém světě. Lidská důstojnost, svoboda, demokracie, rovnost, právní stát a dodržování lidských práv – to jsou hlavní hodnoty Evropské unie. V roce 2009 byla podepsána tzv. Lisabonská smlouva, jejíž součástí je i Listina základních práv EU. Díky tomu jsou všechna tato práva uvedena společně v jediném dokumentu. Musí je dodržovat jak orgány EU, tak vlády členských zemí (kdykoli uplatňují právo EU).
Jednotný trh je hlavním ekonomickým motorem Unie, který umožňuje volný pohyb většiny zboží, služeb, kapitálu a osob. Jedním z hlavních cílů je tento obrovský zdroj i nadále rozvíjet, aby z něj Evropané měli co největší prospěch.
Unie se stále rozvíjí a rozšiřuje, a proto se snaží, aby byly její řídící orgány transparentnější a demokratičtější. Více pravomocí získal Evropský parlament, jehož poslanci jsou voleni přímo občany, a zároveň byla posílena i úloha parlamentů jednotlivých zemí, které nyní více spolupracují s evropskými institucemi. Evropským občanům se tak nabízí více možností, jak se účastnit politického procesu přímo.
