Právní upozornění | O portálu EUROPA | Hledat | Kontakt
Evropa slaví! - 50. výročí Římské smlouvyPřeskočit lištu s výběrem jazyků (klávesnicová zkratka =2) 01/02/2008
EUROPA > 50. výročí > Aktuality a sdělovací prostředky > Interview

Co říkají bývalí komisaři

Co říkají bývalí komisaři
Etienne Davignon byl komisařem pro vnitřní trh, celní unii a průmysl v letech 1977–1985 a místopředsedou Komise v letech 1981–1985.

15/06/07

Zeptali jsme se dvou bývalých evropských komisařů, Etienna Davignona a Franse Andriessena, na jejich osobní pohled na historii evropské integrace a na to, jaké naděje vkládají do budoucnosti Evropy.

Jaká událost od podpisu Římské smlouvy ve vás zanechala největší dojem?

Etienne Davignon, komisař pro vnitřní trh, celní unii a průmysl (1977–1985) a místopředseda Komise (1981–1985)

Etienne Davignon: Největší dojem ve mně bezpochyby zanechala událost, jež je nejkonkrétnějším projevem existence Evropské unie, a sice vstup eura do našeho každodenního života, neboť se jedná o jasný příklad změny, již přináší evropská integrace. V učebnicích dějepisu se dočteme, že jedním z rysů státu je měna. Miliony Evropanů začaly psát novou kapitolu své historie, když se rozhodly sdílet společnou měnu, euro, jako symbol jednoty kontinentu, který dlouho rozdělovaly války. Považuji to za nejzřejmější symbol radikálních změn, jež přinesla Římská smlouva. Evropané vymysleli bezprecedentní model unie založené na sdílené vůli jejích členských států.

Frans Andriessen, komisař pro hospodářskou soutěž (1981–1985) a komisař pro zemědělství a vnější vztahy a obchod v prvních dvou komisích Jacquese Delorse (1985–1993)

Frans Andriessen: Bezpochyby pád berlínské zdi v roce 1989 a s tím související vyhlídky rozšíření evropské integrace na celý kontinent, znovusjednocení Německa, rozpuštění Varšavské smlouvy a zhroucení Sovětského svazu. Třebaže v té době ještě ani nebyl oficiálně přijat název „Evropská unie“. Naneštěstí jsme však zvolili takovou strategii rozšíření, která zcela neodpovídala rozsahu problémů. Především jsme příliš zdůrazňovali rozšiřování evropské integrace na úkor jejího prohlubování. Proto jsme se nyní do určité míry – co se institucí týče – dostali do slepé uličky. To ale nic nemění na skutečnosti, že se jednalo o historický okamžik pro Evropu a evropskou integraci i pro celý svět.

Jaké jsou vaše naděje, pokud jde o příštích 50 let Evropy?

Etienne Davignon: Přeji nám do dalších let, aby evropské státy neztratily důvěru a aby si udržely ambici sledovat původní základní myšlenku projektu, který se rozvíjí od 50. let, tj. aby spolupracovaly na základě solidarity a odmítaly fatalitu. Chceme mít vliv na svou budoucnost a nenechat se ovládat okolnostmi. Zachování této ambice umožňuje určit témata a oblasti, které bychom měli řešit společně. Důležité je mít obecný cíl, nikoli jen konkrétní dílčí cíle, a tím obecným cílem je: nadále jednat společně, abychom mohli mít vliv na svět, který přenecháme dalším generacím. Naše Evropa je společenství založené na hodnotách plně se hlásící ke své rozmanitosti. Sdílíme ambici budovat takovou Evropu, jež je založena na jednotě i rozmanitosti, na hospodářském rozvoji i sociální spravedlnosti. Evropu, jež zachovává to, čeho bylo dosaženo za 50 let solidarity a integrace, a jež úzce spolupracuje se svými partnery.

Frans Andriessen: Svět se za posledních třicet čtyřicet let tolik změnil! Domnívám se, že globalizace urychluje vývoj, přičemž vznikají nové velké ekonomiky, jako je Čína, Indie a Latinská Amerika a postavení Spojených států, pokud jde o prestiž a vliv, se oslabuje. V příštích letech se svět radikálně změní, a proto je obtížné cokoli předvídat. Myslím si ale, že v nadcházejících letech budou mít globální otázky jako klima, životní prostředí, energetika, přírodní zdroje a voda takový význam, že by se mohly stát novou výzvou, jež EU povede k další integraci, tak jako potřeba zabránit válce motivovala první fázi integrace. Tato vážná ohrožení lidstva by nás mohla vést k tomu, abychom společně se zbytkem světa hledali řešení. Je to příležitost, avšak musíme být připraveni se jí chopit. Evropská integrace nebyla přirozeným historickým vývojem. Byla projevem vůle. A budeme-li chtít, můžeme něco podobného dokázat znovu – jedná se přeci o záchranu světa a budoucnost lidstva.

Právní upozornění | O portálu EUROPA | Hledat | Kontakt | Začátek stránky